Na krácení koheze nejvíce prodělají staré členské státy

Češi zastávají dle průzkumů v celoevropském srovnání nejodmítavější postoje vůči evropské integraci. Odpor proti Evropské unii ale opravdu není na místě, protože data hovoří pro Českou republiku zcela jasně. Za deset letech členství ČR v Evropské unii získalo Česko z evropského rozpočtu o 333 miliard korun více, než odvedlo. Navíc podle informací Ministerstva financí vzrostlo ke konci loňského roku celkové kladné saldo od roku 2004 až na 561,2 miliard korun.

Jak ukazují čísla, Česko tak na vstupu do EU jednoznačně vydělalo a současná životní úroveň v naší zemi je toho jedním z mnoha důkazů. Pro úplnost dodávám, že hlavní podíl na čerpaných prostředcích má tzv. politika soudržnosti a menší část příjmy ze společné zemědělské politiky. A právě politika soudržnosti je v posledních měsících terčem neoprávněné kritiky starých členských států.

Členství v EU prospívá nejen Česku samotnému, ale i starým zemím. Nejenže je Česko čistým příjemcem evropských dotací, ale z možnosti volně obchodovat ve střední Evropě mohutně těží i firmy ze „starých“ zemí EU, kteří jsou naopak tzv. čistými plátci. Není tedy pravda, že by Česko jen „parazitovalo“ na EU a nepřinášelo žádný užitek dalším státům. Na českém členství vydělává celá EU, protože přistoupení nových států znamená především další příležitosti pro obchod a investice, které se starým zemím bohatě vrátí.

Nesmyslné vymezování proti novým členským zemím

Názor, že nové země EU vysávají ty staré, jak to populisticky tvrdí někteří politici z původních zemí EU, považuji za naprosto neudržitelný a nesmyslný. Proč?Pokud jde o Česko, takhlavní podíl na zahraničních vlastnících zde mají podniky a osoby se sídlem ve starých zemích EU, které bývají často naopak tzv. čistými plátci rozpočtu Evropské unie.

Ze statistik ČNB a Eurostatu naprosto jednoznačně vyplývá, že od vstupu ČR do EU do 3. čtvrtletí 2015 si zahraniční vlastníci z Česka stáhli 2003,9 miliard korun výnosů ze zisku zahraničních investic zpět do svých vlastních zemí. Tato částka výrazně přesahuje veškeré dotace z Evropské unie za posledních 26 let. Asi nemusím znovu připomínat, že se z největší části jednalo o staré země EU. A např. práce na modernizaci infrastruktury v Česku financované mj. právě z evropského rozpočtu jsou v zájmu celé Evropské unie včetně zmíněných firem ze starých zemí.

Na rozšíření členů EU vydělalo nejvíce Německo a Británie

Rozšíření EU v roce 2004 bylo pro firmy ze starých zemí naopak příležitostí pro další investice. Z porovnání zmíněných čísel je zcela jasné, že z členství ČR v Evropské unii těžíme nejen my, ale i země na západ od nás. Ano, Česko je spolu s dalšími převážně postkomunistickými státy zvýhodněno při přijímání dotací. Není ale možné přehlížet skutečnost, že staré země (resp. jejich firmy) mají z nových členů prospěch ještě větší.

Proto považuji za nesmyslné vyhrožování politiků z původních zemí Evropské unie omezením kohezních peněz kvůli tomu, že prý pouze přijímáme evropské peníze a nechceme přijímat uprchlíky. Když pominu fakt, že se jedná o jakési nedospělé vydírání východních členských států, je nutné vědět, že se tím především staré členské státy připraví u multiplikační efekt svých investic. A jestli si takto chtějí tyto státy své příjmy krátkozrace upravit, tak jim to přejme. Ve svých důsledcích na tom prodělá celá Evropa.

Autor je členem Rozpočtového a kontrolního výboru Evropského parlamentu