Slyšíme o něm už teď, chci jen vyjádřit v titulku, že toho bude víc. To slovo je "klatrát", přičemž ve slovníku cizích slov je to "dutinová sloučenina". Představit si ji můžeme jako krabičku, do které je něco vsunuto a uzavřeno. Krabičkou je krystal; to, co je uvnitř, to je všechno možné. Například plyn metan a tou krabičkou je ledový krystal. Pak zde máme klatrát metanu. Je to pojem natolik okrajový, že ani česká Wikipedie pro něj nemá samostatné heslo, a když si "klatrát" zadáte, nabídne vám Kláru. Předpokládám, že během týdne v ní heslo bude, i kdybych ho tam měl napsat sám (kompilačně, překladově, tedy plagiátorsky). Japonci totiž dokázali, že se ta divná věc zvaná klatrát metanu dá komerčně využít.

Jde totiž o to, že se na různých místech zeměkoule vyskytuje zvláštní druh ledu, do kterého je zamrzlý metan, tedy zdroj energie. Podle stávajících odhadů zásoby tohoto "hořícího ledu" dvakrát až desetkrát převyšují známé zásoby zemního plynu. Hořící led se vyskytuje ve věčně zmrzlé půdě polárních oblastí, ale také na dně moří, přičemž vodní sloupec musí být aspoň tři sta metrů. Což není mnoho.

Kdybyste si vzali mapu světa, můžete bez váhání opuntíkovat obrysy kontinentů – co puntík, to zdroj hořícího ledu. To se ví už dlouho, ale až nouze současné doby přinutila těžaře z japonské státní agentury Japan Oil, Gas and Metal, aby se v podmořském údolí Nankai jižně od ostrova Honšú provrtali do třísetmetrové hloubky pod mořským dnem. Hořící led se rozpouští a uvolněný metan se daří zachytit. Optimisté odhadují, že jenom těžba z tohoto podmořského údolí by zajistila energetickou spotřebu celého Japonska na příštích deset let. Uzavřené jaderné elektrárny by tedy nebylo nutné otevírat.

Je to zřejmě velká naděje pro energetiku, ale také velké sousto pro enviromentalistické fanatiky, kteří se za touto příležitostí určitě vrhnou jako psi za novou kořistí. Jsou ve výborné formě, podařilo se jim zpochybnit a mnohde znemožnit jadernou energetiku, která je ekonomicky nejvýhodnější a vůči životnímu prostředí nejšetrnější zdroj elektrické energie. Úspěšně sabotují byť jen výzkumy pro možnost těžby břidličného plynu, dalšího energetického zdroje, který by nás kryl před vydíráním ze strany držitelů přírodního bohatství na Blízkém východě. Spojené státy pro ně naštěstí břidličný plyn těží a to jim dává takovou sílu, že mohou reálně doufat v zotavení z dlouhodobé ekonomické recese. No a teď je tu tedy hořící led. Velká výzva, velká naděje a nová aréna pro rozvinutí fanatické ideologie.

Z čistě praktického hlediska se ale odvažuji odhadnout, že tentokrát to budou fanatici mít těžší než jindy a jinde. Další pokusy – přičemž to, co se děje od minulé středy v údolí Nankai je pokus – se budou odehrávat "off shore", tedy v mořích. A tam je těžké se přivazovat za nohy a obtížně se tam aplikují právní kličky. Takže optimismus je na místě. Věřte, že i nám musí záležet na tom, aby se pokus s hořícím ledem podařil – svět je malý a Nankai je za rohem.

LN, 18.3.2013