V souvislosti s tragédií, kterou způsobilo zemětřesení v Japonsku, a s problémy, které v jeho důsledku vznikly na jaderné elektrárně Fukušima, se objevují stovky komentářů srovnávajících situaci s havárií v jaderné elektrárně v Černobylu. Takové srovnání je nejen naprosto nesprávné, ale i zcela nesmyslné.

Havárie komunismu

Černobylský reaktor typu RBMK původně sloužil v Sovětském svazu k výrobě plutonia pro jaderné zbraně. Koncem 50. let se však SSSR dostal pro svou zemědělskou politiku spoléhající výlučně na kolchozy do ohromných zásobovacích potíží.

Aby nevznikly hladové bouře, musela země importovat miliony tun obilí a jiných potravin ze zahraničí. Sovětské vedení však mohlo fi nancovat nákupy potravin jedině prodejem fosilních paliv. Aby vlastní obyvatelstvo mělo čím svítit, na čem vařit a aby nezmrzlo, bylo rozhodnuto, že část energie, dříve vyráběné z fosilních zdrojů, bude nahrazena energií jadernou.

Zde však vznikl závažný problém. Sovětský průmysl totiž nebyl schopen začít sériově vyrábět reaktory typu VVER konstruované speciálně pro výrobu elektřiny. (Mimochodem, to byl hlavní důvod, proč celých 24 reaktorů VVER bylo vyrobeno v plzeňské Škodovce!) Zřejmě pouze z tohoto důvodu se sovětské politbyro rozhodlo začít vyrábět jako základní typ energetického reaktoru vojenský model RBMK. Ten sice byl, jak upozorňovali odborníci, nestabilní, zato ale velice levný a jeho výroba byla zcela jednoduchá.

Nestabilita reaktoru a neprofesionální management elektrárny vyústil ve známou havárii 26. dubna 1986, při které byla velká část jaderného paliva rozprášena do atmosféry a začal hořet grafi používaný jako moderátor.

Reaktory RBMK byly budovány pouze v SSSR, kde jsou používány až do dnešního dne. Černobyl byl proto mnohem více havárií komunismu než selháním technologie.

Budoucnost jádra

Reaktory ve Fukušimě patří k takzvaným varným reaktorům (BWR) provozovaným v mnoha zemích. Jsou v hermeticky uzavřené budově odolné tlakům i zemětřesením. Podle zpráv, které jsou k dispozici, tyto kontejnmenty částečně vydržely silné zemětřesení, vlna tsunami, která dosáhla desetimetrové výšky, však poškodila záložní dieselové generátory elektřiny, které by měly zajistit chlazení v případě výpadku proudu v síti.

Je těžké odhadnout, jak přesně skončí zápas japonských jaderných techniků v elektrárně Fukušima. Avšak fakt, že se zatím podařilo skoro celý týden udržet šest reaktorů ve více méně kontrolovatelném stavu a že dosud došlo k relativně slabému zamoření okolí radioaktivitou (způsobenému radioaktivní parou vypouštěnou pojistnými ventily), dává naději k jistému optimismu.

Ať již dění v japonské elektráně Fukušima skončí jakkoli, bylo by naprosto chybné dělat z havárie nějaké závěry o budoucnosti celé jaderné energetiky.

Ekonom, 12/2011

Autor je jaderný fyzik