28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Fiala 30.3.2011 22:06

Co mě se nelíbí

Mi se nelíbí, že někteří "profesníci" mají JE za bezpečné, ale stále od doby prvních provozování až do teď se v různých státech dějí nějaké havárie a to naštěstí neumýslné. Před zničením "dvojčat" byly tyto také bezpečné. Je nutno analyzovat co nejnemožnější  případy "poruchových stavů", a vymyslet na ně adekvátní reakce. Pokud se to neudělá, neudělali "profesníci" vše potřebné proto bezpečnost lidí ve státu i lidí v jiných státech.

 Proč nějaká mezinárodní "jaderná" komise není ve Fukušimě a nevydává srozumitelné "informace"?

B. Rybák 30.3.2011 20:49

Věřme přírodě

Ta provedla v Japonsku nelítostnou a nezpochybnitelnou bilanci civilizačních rizik, kterým jsme vystaveni. Výsledek je jednoznačný a zůstane takový, i kdyby se naplnil nejhorší možný "atomový" scénář (zabetonování rektorů). Plyne z něj, že nebezpečí atomových elektráren je naprosto zanedbatelné proti těm ostatním rizikům (vybuchujících plynojemů, hořících chemických továren, požárů našich domů i pracovišť, zavalení jejich sutinami, nedostatkem (záložních) zdrojů el. energie a jejich rozvodů...

V. Kolman 30.3.2011 12:57

PRO ODLEHČENÍ JADERNÉ KATASTROFY VE FUKUŠIMĚ

Ty hektary solárních panelů - to není nic jiného, nežli součást jaderné elektrárny :-))

      Elektrárny - kde reaktor SLUNCE je vzdálen v bezpečné(?) vzdálenosti 150 000 000km od vlastního generátoru elektrické energie

V. Sojka 30.3.2011 6:53

Řízení rizik - to snad není pravda!

Cituji: "Ať již dění v japonské elektráně Fukušima skončí jakkoli, bylo by naprosto chybné dělat z havárie nějaké závěry o budoucnosti celé jaderné energetiky."

Součástí slabikáře riskmanagmentu je zásada, že každá velká havárie musí být naopak zásadním důvodem k tomu, aby se udělala systémová opatření k odstranění nebo omezení podobného rizika. Fukušimu bagatelizovat nelze, zas taková legrace to není a ještě nejsme na konci. Z našich elektráren strach nemám, ale jestli budou profesionálové strkat hlavu do písku a veřejně se tím chlubit, začnu se bát jich?

Minimálním závěrem týkajícím se budoucnosti celé jaderné energetiky by mělo být rozhodnutí, které tuto energii asi dost prodraží, ale snad zachrání před rozhořčením "neodborníků". Nákladné zvýšení bezpečnostních standardů na úroveň zahrnující ještě méně pravděpodobná rizika než na jaké byly nastaveny nyní.

D. Seibt 30.3.2011 8:32

Řízení rizik - to snad není pravda!

Ve Fukusime mluvime o reaktoru v podstate 2 generace. Pokud se podivate na soucasne modely BWR nebo prave schvalene, tedy  nejlepe ESBWR tak zde mluvime jiz o pasivnich reaktorech, ktere vyuzivaji prirozenou cirkulaci a nepotrebuji pumpy a dochlazeni reaktoru je mozno provadet pasivne. Kontejment je mnohem pevnejsi, odolny i proti padu letadla. To stejne je u tlakovodnich reaktoru napriklad AP-1000, ktery sice vyuziva pumpy pro cirkulaci, ale v pripade vypadku vyuziva opet prirozenou cirkulaci a kondenzaci pro pasivni dochlazeni reaktoru a opet je kontejment odolny proti padu letadla. Myslim, ze prave reaktory III+ jsou v tomto smeru uplne nekde jinde z pohledu bezpecnosti nez reaktory II generace. Da se rici, ze konstrukce prave III+ generace se hodne zamerila na snizeni rizika havarie, coz je vlastne i odpoved na vase pochybnosti.

O. Vašek 30.3.2011 9:40

Re: Řízení rizik - to snad není pravda!

Té přirozené cirkulaci bych moc nevěřil. Pokud si vzpomínám na exkurzi do Dukovan, tak tam se voda při průchodu reaktorem ohřeje asi o 20 stupňů. Tím reaktorem je hnána pomocí čerpadel doslova řeka, aby se přeneslo dostatečné množství tepla. Vyšší teplota (a menší proud) je omezena technologickými důvody a to omezení asi příliš neovlivní generace reaktorů. Mechanická odolnost proti pádu letadla nemá s konstrukcí reaktoru vůbec nic společného. Mimo jiné, z letadel je nejhorší proudová stíhačka. Ta narazí motorem, dopravní plechem.

Paradoxně se dá říci, že kdyby se při zemětřesení automaticky neodstavil reaktor nebo kdyby aspoň jeden náhradní zdroj byl v budově elektrárny, bylo by energie pro chlazení dost a nic by se nestalo.

A hodnocení rizik je často otázkou vkusu. Já bych třeba dal přednost brouzdání rádioaktivní louží v ochranném obleku před ochlazováním hořícího skladu PB lahví z hasičského žebříku A těch hasičů je víc. Lidé, preventivně vystěhovaní z okolí elektrárny se pravděpodobně zakrátko vrátí do neporušených domovů, nebudou zde nijak omezeni a nejspíš si mhou vybrat, zda se odstěhují pryč. Ale co ti, kdo unikli tsunami? Kam se vrátí, s jakou perspektivou zde budou žít a kolik chemikálií se vsáklo do půdy?

D. Seibt 30.3.2011 10:14

Řízení rizik - to snad není pravda!

ESBWR reaktor vubec pro provoz nepouziva cerpadla, ani pro normalni provoz a pro havarijni dochlazeni take ne. Podivejte se na technicke parametry ESBWR. Abych byl presnejsi, tak po dobu 72h vystaci havarijni dochlazeni s vodou, kterou ma reaktor v pohotovostnim bazenu. Reaktor AP-1000 pouziva cerpadla protoze je to tlakovodni reaktor, ale jeden z prvku bezpecnosti pouziva rovnez pro havarijni dochlazeni pohotovostni bazen, ktery vydrzi dochlazovat 72 hodin bez nutnosti doplnovani a tato funkce je zalozena na kondenzaci odparene pary v kontejmentu bez nutnosti cirkulace cerpadlem. Opet bych odkazal na technicke specifikace reaktoru AP-1000, tam to budete mit lepe vysvetlene nez to co jsem psal ja. Pad letadla je samozrejme normovana zalezitost, nedavno byl design AP-1000 kontejmentu zesilen na zadost NRC proto aby vydrzel pad letadla. Opet nevim jake parametry tento kontejment ma. At uz dopravni nebo bojove letadlo, tak jsou to jen plechy a blok motoru. Predpokladam, ze nejnebezpecnejsi je prave blok motoru. Myslim, ze nejvice se zapracovalo u generace III+ prave na bezpecnosti. MIR 1200 ma dvojity kontejment a core catcher pro pripad protaveni aktivni zony, EPR ma take core catcher. Ale nejvice se mi prave libi AP-1000 a ESBWR, ktere maji pasivni bezpecnosti prvky, tedy nevyzadujici energii v pripade nutnosti dochlazeni.

V. Sojka 30.3.2011 12:56

Re: Řízení rizik - to snad není pravda!

Zbývá tedy otázka (v rámci riskmanagementu), jestli lze něco udělat s již fungujícími reaktory II. generace nebo jestli skutečně nebude lepší uznat, že stojí za to urychlit jejich odstavení a náhradu.

D. Seibt 30.3.2011 13:32

Re: Řízení rizik - to snad není pravda!

Spravna otazka, ale zalezi v jake oblasti JE stoji a co ji muze hrozit. Pro Japonsko to bude minimalne znamenat zlepseni ochrany zaloznich zdroju pro pripad zaplaveni a zlepseni ochrany napajeciho vedeni + mozna privedeni dalsiho nezavisleho napajeciho vedeni. Nejdulezitejsi je prave zachovani chlazeni i po odstaveni bloku a odvod zbytkoveho tepla mimo reaktor. Dimenzovani JE proti zemetreseni se zda byt lepsi nez projektovane. Uvidime s cim prijdou, ale upravy se daji urcite ocekavat. JE v CR pouzivaji jako 3 variantu prime propojeni precerpavaci elektrarny s JE pro pripad vypadku i vsech  zaloznich zdroju, coz je velmi originalni reseni.

P. Skřivan 30.3.2011 19:35

Re: Řízení rizik - to snad není pravda!

Řekl bych, že základní podmínkou všech nově budovaných řešení bude, že reaktor i obálka musí ustát výpadek energie, a nejlépe i řízení, a sám od sebe pokud možno nevybuchnout. Podle mne není důvod, aby to nešlo.

D. Seibt 30.3.2011 20:35

Řízení rizik - to snad není pravda!

Souhlasim. Nevim presne jak funguji a jake ochranne prvky maji napriklad reaktory EPR nebo MIR1200, tedy zda maji pasivni ochranne prvky, ale co jsem si precetl technicke specifikace, tak tento pozadavek reaktory jako napriklad AP-1000 a ESBWR splnuji. Spise bych byl pro to, aby se v budoucnu slo dale a vypracoval se bytelny a velmi bezpecny pasivni koncept reaktoru IV gen, ktera jedina ma sanci skutecne plne vyuzit energii, ktera v uranu je.

P. Skřivan 30.3.2011 1:09

Obávám se, že je autor, při vší úctě, trochu vedle.

Havárie tu je a ukázala, že některá jaderná zařízení jsou natolik "bezpečná", že stačí ztratit energii v podobě napájení z vedení a záložních dieselů a doslova bouchnou sama a ještě k tomu zamoří okolí. Jak chcete, aby toto neovlivnilo budoucnost využívání jádra ?! Jak správně píšete, tak Černobyl byl zvláštní případ neuvěřitelné nezodpovědnosti. Problém je, že Fukušima nebyl jen jeden reaktor a měla to být tzv. bezpečná elektrárna s perfektní obsluhou. Tohle je memento pro všechny elektrárny světa, které budou teď muset projít revizí, zda u nich nehrozí podobný scénář. Pochybuji, že u těch co hrozí, bude možný další provoz bez úprav.

M. Vondráček 30.3.2011 1:20

při vší úctě, autor má pravdu

reaktor si po té hrůze která Japonsko potkala odfoukl trochu radioaktivní páry. Až někdo najde lepší zdroj energie, dejte mi vědět ...

K. Kužel 30.3.2011 6:51

Re: při vší úctě, autor má pravdu

Málokdo ví, že tepelná elektrárna na uhlí prohání komínem obrovské množství paliva s příměsí radioaktivních látek, obzvláště v Česku, kde není o radioaktivní prvky v podloží nouze. Kupodivu jsem ještě nečetl v denním tisku alarmující články o zhoubném radioaktivním dýmu z tepelných elektráren. Ale neměl bych to přivolávat, třeba se ještě dočkáme povinné přestavby uhelných elektráren na lisované seno či jiné ekologicky vhodné palivo.

J. Kadeřábek 30.3.2011 15:40

Re: při vší úctě, autor má pravdu, ale

z havárie musí čerpat zejména země provozující reaktory v seismicky aktivních oblastech. Věřím, že inteligentní Japonci vyvodí z této události praktické důsledky. Já vidím jako zásadní slabinu umístění skladu vyhořelého paliva mimo ochrannou obálku. Při výpadku chlazení je  lépe chráněn vlastní reaktor  a paradoxně větší nebezpečí hrozí z použitého paliva.

P. Skřivan 30.3.2011 19:28

Re: při vší úctě, autor má pravdu, ale

Neřekl bych, že zemětřesení zničilo eletrárnu natolik, že by z ní něco uteklo. Spíš to bylo tak, že elektrárna zemětřesení přežila v pořádku a pak neustála výpadek energie. ... že by se tohle mohlo stát jen při zemětřesení ?! Chápu, že u nás se nic podobného stát nemůže, protože u nás není žádná korupce a na stavbách se nešidí, nešidilo a šidit nebude. :-)))

R. Langer 30.3.2011 11:17

Re: Obávám se, že je autor, při vší úctě, trochu vedle.

Ono tam něco samo bouchlo?