Desetitisíce domácností bez proudu, a tudíž často i bez tepla a teplé vody: tak vypadaly první dny letošní zimy. Přesto se nezdá, že by koncernu, který vydělal svým akcionářům - tedy hlavně státu, který ho vlastní ze dvou třetin -, v posledních pěti letech nejvíc ze všech energetických firem na světě, dělali vrásky právě zákazníci: rychleji to prý spravit nešlo a stav vedení je údajně v souladu s energetickým zákonem, dal jim vědět ČEZ.

Otázka je, zda je tomu tak doopravdy: zda jsou například dodržována všechna pravidla včetně těch, ve kterých je řeč o vzdálenosti porostů od vedení.

V ČEZu mají však evidentně jiné starosti než dopravu elektřiny. Už od léta hledá totiž ČEZ dodavatele, který by v areálu jaderné elektrárny Temelín postavil do roku 2020 dva nové reaktory. Ovšem nejenom to: podle tisku bude mít vítěz tendru opci na výstavbu dalších tří jaderných bloků pod taktovkou ČEZu - dva jsou plánovány v Dukovanech a jeden na Slovensku v Jaslovských Bohunicích. Kdyby se to všechno doopravdy realizovalo, stálo by to ČEZ skoro půl bilionu korun.

Studie o vlivu elektrárny na životní prostředí, tzv. EIA, sice ještě nebyla dokončena, ale ČEZ se evidentně rozhodl, že lepší je být připraven už teď. Že některé přípravné práce už běží, potvrdil i mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Ministerstvo pro životní prostředí k tomu jen suše podotklo, že koncern vypisuje výběrové řízení na vlastní riziko: studii EIA dostal ČEZ od ministerstva k dopracování a může se prý stát, že tendr bude muset doplnit podle podmínek, které dnes ještě nejsou jasné.

Dodejme, že tohle v českém prostředí, kde se zákony spíše přizpůsobí, než aby se dodržovaly (stačí vzpomenout si například na změny v mediálních zákonech ohledně původně zakázaných reklam uprostřed filmů, když je tam začala dávat soukromá televize Nova), asi příliš nehrozí.

Faktem na druhé straně je, že na celospolečenskou diskusi o tom, jakou si zvolíme energetickou budoucnost, je už nejspíš pozdě. ČEZ už se přece rozhodl. Přitom ekologové tvrdí, že už za použití současných technologií by se spotřeba energie dala celkově snížit skoro o čtvrtinu. To je zhruba tolik, co se za rok vyrobí ve dvou temelínských blocích. Jenže politici se evidentně už také rozhodli. Dostavbu Temelína představují coby lék, který pomůže českému průmyslu z krize.

Tak jednoduché to ale není. České podniky se budou muset o zakázky ucházet u vítěze tendru. A jak to zatím vypadá, mají šanci hlavně dva zájemci: americký Westinghouse nebo ruský Atomstrojexport. Obě společnosti sice tvrdí, že by české firmy samozřejmě upřednostnily. Ovšem otázka je, které by se vlastně na takové zakázce, pokud by nešlo přímo o stavební podniky, mohly vůbec podílet. Škoda jaderné strojírenství z Plzně zcela určitě, ovšem ta je od roku 2004 v rukou ruské skupiny firem OMZ Group. Kontrolu nad tímto seskupením má Gazprom a tím nepřímo ruská federace. Je to výsledek privatizace tzv. "českou cestou", kdy po volbách v roce 1992 spadly předjednané smlouvy s francouzským Framatomem pod stůl a přednost dostal český manažér Soudek. Podobné je to s Vítkovickými ocelárnami, které zase patří do skupiny Evraz Steel.

Také palivo pro české jaderné elektrárny bere ČEZ z Ruska, od formy TVEL. A to od příštího roku i pro Temelín, protože tam byly prý palivové články z Westinghousu poruchové. Svěřit dostavbu Temelína - ale tím pádem také Dukovan a Janovských Bohunic - ruským partnerům, důrazně doporučil po svém nedávném návratu z Moskvy i Václav Klaus. Dvacet let poté, co ČR dostala šanci se z energetické závislosti na východě vymanit, se do ní opět žene. Teď ovšem dobrovolně.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6