Prezident republiky Miloš Zeman hodnotil ve svém vánočním poselství ekonomické záležitosti střízlivě. Vyzdvižení takzvaného zeleného údělu jako klíčového nebezpečí letošního roku se sice může zdát přepjaté, nicméně celá zelená agenda EU skutečně má značný potenciál dlouhodobě podvázat výkon české ekonomiky a nepříznivě poznamenávat životní úroveň obyvatel ČR.

Problematická je zelená agenda EU ve vztahu k ČR zejména v tom, že dostatečně nepřihlíží ke specifikům silně průmyslově orientované tuzemské ekonomiky. Přitom například není zpracována studie socioekonomického dopadu letos představeného plánu Fit for 55, klíčové součásti zelené agendy EU, na českou ekonomiku. Diskutuje se tak zcela převratný soubor legislativy, který zásadně ovlivní generace obyvatel ČR, jakož i dalších zemí EU, aniž by byl kalkulovaný alespoň orientačně její rámcový dopad na makroekonomické a socioekonomické ukazatele ČR. Tvůrci zelené agendy se tak zjevně opírají zejména o víru, že její dopad je zvládnutelný, což ovšem opět koresponduje s rétorikou prezidentova projevu. Zeman o zelené agendě EU totiž hovořil v kontextu přirovnání ekologie k náboženství.

Zelená agenda EU vskutku představuje stěžejní důvod toho, proč nyní Evropa čelí energetické krizi. Zelená agenda vede k odstavování elektráren zpracovávajících neobnovitelné zdroje, místo nichž však nevzniká dostatek elektráren využívajících zdroje obnovitelné. A to zejména proto, že jaderná energetika není dosud na úrovni Unie uznána jako bezemisní. Což lze ovšem vnímat také jako projev prosazování zelené agendy. Například rétorika řady německých politiků, včetně současných vládních, je vůči jádru dlouhodobě pochybovačná, ba nepřátelská. To na úrovni EU, jejíž je Německo nejsilnější ekonomikou, zvyšuje nejistotu stran rentability investic do nových jaderných zdrojů, pročež celý segment tradičních energetických zdrojů zůstává celoevropsky podinvestovaný.

Zelená energetika přitom zatím není na takové úrovni technologického rozvoje, aby dokázala tuto podinvestovanost v segmentu tradičních zdrojů jako jádro či uhlí uspokojivě kompenzovat. Výsledkem je vzestup energetické závislosti na Rusku a rostoucí energetická zranitelnost celoevropské energetické sítě. Energetická krize, kterou procházíme, by bez této stoupající zranitelnosti zdaleka nebyla tak závažná, pokud by k ní vůbec došlo.

Energetická krize se projevuje dramatickým růstem cen energií, jejž prezident ve svém poselství taktéž zmiňuje. Tento růst cen přitom velmi pravděpodobně neskončí s letošní topnou sezónou, ale bude pokračovat i v té příští. Trh nyní v rámci obchodování s termínovými kontrakty předpokládá, že vysoké ceny plynu, přes 100 eur za megawatthodinu, přetrvají i v létě 2022. Přitom v létě obyčejně cena plynu citelně klesá z důvodu slabší poptávky.

Chce-li Fialova vláda dlouhodobě zmírnit nepříznivý dopad zelené agendy EU na peněženky českých občanů, měla by klíčové pasáže zelené agendy EU předjednat. Prezident Zeman sice ve svém projevu doporučuje se ze zeleného údělu vyvázat, avšak realističtější je právě jeho revize a předjednání tak, aby odpovídal specifikům vysoce průmyslově orientované české ekonomiky a aby zároveň definitivně uznával jádro coby bezemisní zdroj. Zároveň s tím by měla Fialova vláda učinit rychlé kroky k zahájení výstavby nových jaderných bloků, a to nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně.

Střízlivě Zeman uvažuje také v otázce veřejných financí. Rušení daňových výjimek by skutečně veřejné finance ozdravilo, byť by se tak zřejmě neušetřilo celých 380 miliard korun, jak míní prezident. Realisticky lze ovšem počítat s úsporami vzniklými rušením výjimek ve výši řádově desítek miliard korun.