Ekonomové vždycky varovali Čechy před jednostrannou závislostí na průmyslu, především na výrobě strojů, a zejména automobilů. Mnohem lepší prý je posílit sektor služeb, protože právě tomu patří v moderním světě budoucnost.

Pro takové tvrzení existují přesvědčivé argumenty a mnohé z nich nejde zpochybnit. Nakonec právě služby dělají ze světa místo k životu. Spolu s tím, jak budou Češi bohatnout, tak se bude rozvíjet síť restaurací, hotelů, kadeřnictví, fotografických nebo architektonických ateliérů, právníků a opravářů.

Docela nedávno se také říkalo, že nastal čas nových technologií, zvláště takových, které umožní nástup nového, ekologického hospodářství. Mohlo jít o nové platformy na výrobu obnovitelné energie, výkonné baterie nebo rovnou elektrické automobily. Zkrátka se musí začít s něčím úplně jiným, než jsou špinavé diesely, v jejichž výrobě vynikají zvláště Češi po vzoru svých chlebodárců z německého Wolfsburgu.

Dnes je všechno jinak. Kdo by tvrdil, že se má klasické strojírenství pustit k vodě a sázet na rozvoj služeb nebo moderních technologií, ten se stává kandidátem v soutěži o nejhloupější výrok v ekonomice posledních let. Automobilový průmysl vytáhl Čechy z nejhorších potíží při minulé krizi v roce 2009, teď hlásí Český statistický úřad, že se historie opakuje.

Tuzemský export trhal v posledním čtvrtletí rekordy a poprvé překonal laťku bilionu korun. Za více než 40 procent z této částky vděčí tuzemské podniky strojům, dalších 20 procent tvoří automobilový průmysl. Právě stroje a auta v celkové bilanci proti loňsku posílily a není možné zamlčet, že tahounem nečekaného úspěchu byl export do Německa.

Kritici mohou připomínat, že se tím vlastně dostáváme do závislosti na průmyslovém komplexu našeho největšího souseda, kam stejně jenom dodáváme díly, ovšem alternativu nabídnout nedokážou. Ve službách se najde těžko, protože právě tento sektor loni zaznamenal největší propad v historii. Moderní technologie jsou luxus, se kterým bude možné experimentovat, až se poměry jakž takž vrátí k normálu.

Těžko popřít, že v novém triumfu tradičního strojírenství a zvláště automobilového průmyslu hraje značnou roli náhoda. Nebýt pandemie a nebýt toho, že vláda ani v nejhorších časech její druhé vlny průmyslové podniky neomezovala, těžko by někdo chválil strojaře, že loni takřka vyrovnali předloňskou produkci.

Přesto jenom o náhodu nejde. Průmyslová výroba patří k nejlepším vynálezům lidstva a není pochyb, že dokáže vydělat na blahobyt. Ovšem čím lepší jsou poměry, tím méně lidí chce v průmyslu pracovat. Češi mají štěstí, že si přes relativní blahobyt zachovali průmyslové kompetence. V tom a ničem jiném se skrývá tajemství, proč dokážou proplout krizemi, ze kterých se hroutí i nejsilnější ekonomiky světa.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy