Škrty v rozpočtu, snižování počtu ministerstev, omezování dávek. To jsou nejdiskutovanější plány na snížení deficitu veřejných financí. Jenže v řeči tvrdých čísel jde o drobné. Příští rok bude v rozpočtu chybět čtyřicet miliard korun, tedy pokud vše dopadne dobře. Na inkasu daně z příjmu právnických osob by se totiž mohl projevit nižší růst, než odhadují ministr financí i Česká národní banka. ODS už disponuje seznamem úspor, které by teoreticky mohly pokrýt i další výpadek nad rámec současných prognóz. „Máme připravený plán úspor ve výši 48 miliard korun,“ potvrzuje ekonomický expert strany Martin Kocourek. I kdyby však firmy platily daně jako mourovaté a ODS se podařilo prosadit kompletní portfolio škrtů, přijde rok 2012 se stejnými potížemi na příjmové straně rozpočtu. K tomu navíc přibude problém se zdravotními pojišťovnami. A pro tuto blízkou budoucnost už žádné konkrétní plány, jak nahradit desítky miliard v příjmech rozpočtu, bohužel neexistují. Pravděpodobnost, že by se výpadky výběru daní a pojistného do rozpočtu na rok 2012 daly vyřešit dalším vyškrtáním erárních výdajů, aniž by se to již odrazilo na chodu státu, je mizivá. Zřejmě se nestihnou projevit ani „virtuální“ úspory pramenící ze zákonů omezujících korupci. Nehledě na fakt, že v tomto konkrétním případě jde o peníze nevydané, nikoliv uspořené.

Kde vzít další miliardy

Nepěkným, nicméně patrně jediným zbývajícím řešením jsou daňové příjmy státního rozpočtu. Jde jen o to, do které kapsy občanů se stát podívá. Bezděkova komise už jedním očkem a dvěma prsty „nakoukla“ do kategorie DPH. V cestě tu však stojí požadavek Věcí veřejných na shodě napříč politickým spektrem. I kdyby se to nakonec povedlo vyjednavačům nějak navléknout, peníze z daně z přidané hodnoty stejně nevystačí ani na pokrytí nákladů penzijní reformy. Kde dál chtějí potenciálně koaliční bossové nabrat konkrétní miliardy, se už nedozvíme. Dochází na kolektivní víru v hospodářský růst.

Podepřít těžkou hlavu poplatníka by mohla alespoň některá „měkká“ opatření zjednodušující život obyčejnému člověku. Jak vypočítává zástupce TOP 09 Jaromír Drábek: „Zjednodušení agend, žádné přílohy k dokumentům pro úřady, když si úředníci data mohou vytáhnout z databází sami, zjednodušení dávek, méně státu, méně byrokracie.“ V jeho vyjednávací skupině na tom prý panuje nebývalá shoda. S tím, jak odtéká povolební euforie, se bohužel vrací tíže každodenní reality. Velké změny totiž současná kombinace stavu veřejných financí a kulhající ekonomiky neumožní. O to víc je třeba si uvědomit, jak snadné a relativně bezbolestné by bylo provedení všech těchto změn při pětiprocentním růstu a téměř nulové nezaměstnanosti někdy v roce 2006.

Týdeník EURO 24/2010