EKONOMIKA: Trumpova cla
Křik povrchních liberálů a evidentní problémy pokřivené globalizace
Je to téma na dlouhý zásadní text. Následujících pár řádek je spíše jen vyjádřením názoru než uceleným souborem rigorózních argumentů. Moje „nekritika“ Trumpa vychází z toho, že dnes, tedy i před Trumpovými cly, ve světě nemáme systém volného trhu a že v nepřehledném systému současného přeregulovaného světa (zásahy, které jsou v rozporu s trhem) posun jednoho dílčího parametru – jakkoli izolovaně kritizovatelný – nemusí znamenat celkové zhoršení výchozího stavu. Vím, že to bude apriorně označováno za politicky nekorektní názor, ale je to tak.
Ekonomická teorie zahraničního obchodu je poměrně jednoduchá, resp. její jádro je prosté. Je apoteózou modelu dokonalé konkurence (navíc s dodatkem, že to, co nejde zajistit v jedné malé zemi, je dosažitelné v rámci ekonomiky celého světa). Je výkladem pozitivního efektu naprosté otevřenosti zemí a je požadavkem eliminace všech překážek volného pohybu zboží (a pracovních sil).
To říkají jak klasičtí ekonomové od Smitha po Ricarda, tedy lidé s autentickým liberálním postojem ke světu, tak „lidé davosští“, kteří se liberálně jen tváří. Ve skutečnosti jsou hlavními obhájci a exponenty dnešního typu ekonomické regulace (která se svým rozsahem začíná stále více blížit ekonomickému systému pozdního komunismu).
Malá odbočka ke slovu „lidé davosští“. Před několika týdny jsem měl příležitost dlouze hovořit se Stevem Bannonem a on při tomto rozhovoru k mému překvapení zcela automaticky použil „můj“ obrat „davosští lidé“. Řekl jsem mu, že jsem už před 13 lety publikoval článek s názvem „Homo Davosensis“ (Euro, únor 2005). Shodujeme se s Bannonem v tom, že jsou tito lidé falešnými obhájci velmi sporného a nejasného pojmu globalizace, který s volným trhem nemá nic společného.
Klasikové přišli před dvěma staletími s konceptem komparativních výhod, ze kterého plyne, že se má výroba toho či onoho zboží provádět na tom místě, v té zemi, kde je to nejlacinější, kde jsou nejnižší náklady. Jedině tak se maximalizuje celkový efekt. (Podobně se mají chovat jednotliví lidé jako pracovní síly, a mají si hledat místo, kde mohou získat nejvyšší mzdy a platy.)
Zůstáváme-li v rovině modelových předpokladů, nemohou být žádné námitky. Platí to však pouze při platnosti těchto předpokladů. Mezi ně patří, že nejsou žádné překážky obchodu a že nejsou žádné náklady pohybu pracovních sil (náklady migrace). Za překážky bývala primárně považována cla a celosvětová debata byla a je koncentrována na ně.
Cla jsou však v případě současné vysoce regulované ekonomiky jen vrškem ledovce (a jsou již do značné míry odstraněna či snížena systémem Světové organizace obchodu, WTO). Jednoduchá učebnicová teorie bere v úvahu jen cla a nikoli další formy státních zásahů a jen okrajově připomíná nejrůznější formy regulace dovozů, známé dovozní kvóty, a zejména nebere v úvahu voluntaristicky (a protekcionisticky) koncipované „standardy“ (hygienické, zdravotní, bezpečnostní, environmentální, pracovní, atd.), které jsou svými dopady neskonale významnější než cla samotná.
Pohyb pracovních sil není jen ekonomický fenomén. Má – jak vidíme velmi zřetelně na dnešní evropské migrační krizi – vedle efektivnostních ještě daleko významnější kulturně-civilizační aspekty. Zlobí nás, že stále není doceňován fundamentální rozdíl individuální a masové migrace. Klasičtí liberálové toto podceňují úplně, novodobí davosané to nepodceňují, protože o kulturně-civilizační rozvrat současného světa usilují záměrně.
Klasická teorie zahraničního obchodu navíc vůbec nebere v úvahu existenci nejrůznějších „globálních“ organizací a jimi prováděnou „nadprodukci“ regulačních opatření, které jsou jednotlivé státy nuceny přijímat. Stoupenci dnešní formy globalizace chtějí světovou vládu, chtějí podřízenost jednotlivých zemí této vládě a chtějí světovou regulaci všeho a všech. Ani v nejmenším nechtějí volný trh.
V tomto komplexnějším pohledu jsou Trumpova cla v dnešním přeregulovaném světě zanedbatelným detailem, který ve svém celkovém efektu může i nemusí mít negativní efekt. Hlavně jde o to, že Trumpovi kritici o znaménku a velikosti tohoto efektu žádnou specifickou znalost nemají.
Odpověď do ankety Newsletteru IVK, červen 2018
Publikováno v MF Dnes dne 18. června 2018