Vlády sociální demokracie v době slušného hospodářského růstu zbytečně zadlužovaly stát stomiliardovými schodky. Bez ekonomických reforem, uskutečněných vládou trojkoalice, by od ledna 2008 stouply mandatorní sociální výdaje téměř o 70 miliard korun, což by znamenalo nejvyšší meziroční nárůst v historii. Bez reformy, i když neúplné, veřejných financí, která tuto nebezpečnou explozi dluhů zastavila, by dopady hospodářské krize na naši ekonomiku byly mnohem bolestivější, než jsou. Průměrný počet nezaměstnaných mezi srpnem 2002 a srpnem 2006 dosahoval 515 tisíc lidí, tedy podstatně více než je tomu dnes v době krize. Dnes má Česká republika šestou nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, zatímco ještě v roce 2006 se pohybovala kolem patnáctého místa.

Rovná daň není výhodná jen pro bohaté, jak tvrdí ČSSD prosazující progresivní daňové sazby. Snížení daní a sociálního pojištění u zaměstnanců, kteří mají děti je vyšší než celkové snížení sociálních dávek. Zaměstnanci s jedním dítětem neplatí daň z příjmu do výše 14 700 korun hrubého měsíčně, se dvěma dětmi pak do výše 19 000 korun a se třemi dětmi do výše 23 300 korun. Loni stouply reálné čisté příjmy rodin s dětmi v průměru téměř o 4 procenta. Jejich životní úroveň tedy navzdory vysoké inflaci způsobené především vnějšími ekonomickými vlivy rostla. Nový systém je kromě toho mnohem výhodnější než společné zdanění manželů. Z toho vyplývá, že podpora rodin s dětmi byla přenesena do daňové oblasti, čímž se stal sociální systém adresnějším.

Došlo také k úpravě dávek státní sociální podpory, které byly o 60 miliard korun nižší než před reformou. Také systém pomoci v hmotné nouzi doznal změn, a stal se tak více motivujícím. V loňském roce došlo k poklesu výdajů na tyto dávky o 15 procent a ubyl počet lidí s nejnižšími příjmy. Loni také výrazně poklesla nezaměstnanost delší než jeden rok téměř o 30 procent.

S maximální možnou citlivostí bylo také přistupováno k nám, seniorům. O tom svědčí skutečnost, že letos bude reálná hodnota našich důchodů nejvyšší od roku 1989. Od ledna 2007 do ledna 2009 stouply důchody průměrně o 1 658 korun, čímž se po dlouhé době zastavilo rozevírání nůžek mezi našimi příjmy a příjmy ekonomicky aktivních lidí.

Změny v nemocenských dávkách se projevily nejnižší pracovní neschopnosti od vzniku České republiky. Ta loni klesla o čtvrtinu, a krátkodobá neschopnost v malých podnicích se snížila téměř na polovinu. Letos tento trend nadále pokračuje. Přitom u nás pracovní neschopnost patřila k nejvyšším v Evropě, aniž by k tomu byl reálný důvod. První tři bezplatné dny nemoci, běžné v mnoha vyspělých evropských zemích, odpovídají u člověka s příjmem 20 tisíc hrubého částce 420 korun za stavu před reformou. Nejde tedy o „hazard se zdravím“, jak dramaticky hlásá ČSSD a především „přátelé“ Škromach a Rath.

Výše uvedené výsledky tedy nepotvrzují údajnou „asociální“ politiku vlády ODS, jak tvrdí politici ČSSD ve své předvolební kampani. Proto si myslím, že pokud chceme, aby i nadále naše republika vzkvétala, tak je nutno udržet nízké daně a prosazovat sociální politiku úměrnou možnostem státu, tzn. politiku zaměřenou především na zvýšení zaměstnanosti a podporu jen těch skutečně sociálně potřebných.

Proto budu i v nadcházejících předčasných volbách, které vyvolala ČSSD svojí nerozvážností vyplývající z touhy po moci za každou cenu, volit i nadále ODS, i když mám k některým jejím politikům řadu výhrad. Pokud se vám ODS zprotivila natolik, že ji nemůžete volit, potom doporučuji volit další stranu napravo od středu, a to TOP 09 vedenou Karlem Schwarzenbergem, který se v minulé vládě ukázal jako vynikající politik.

Převzato z Krejci.bigbloger.lidovky.cz