Sehnat máslo pod padesát korun je dnes prakticky nemožné, pokud se tedy člověk nespokojí s menším balením nebo s různými náhražkami. Máslo patří k nejčastěji používaným potravinám, nejde tedy o bezvýznamnou věc. Přesto dosud odpovědné instituce nenabídly rozumné vysvětlení, proč cena tak najednou vyrostla. A dokud se věrohodná odpověď nenajde, tak bude trvat podezření, že někde muselo dojít ke kartelové dohodě.

Otázku je možné díky datům Českého statistického úřadu postavit jednoznačně. Ještě v květnu prodávali zemědělci litr mléka za osm korun třicet haléřů. Výrobci másla pak prodávali obchodníkům čtvrtkilovou kostku za 30 korun.

Obchodníci si poté připočetli marži a žádali po zákaznících za čtvrt kilogramu másla v průměru 42 korun. Ovšem už v červnu dosáhla podle statistiků cena másla 48 korun a červencová průměrná cena bude nepochybně výrazně vyšší, proti květnu nejméně o desetikorunu.

Proč tedy muselo máslo najednou tak zdražit, když se od začátku roku drželo na stejné ceně a když ceny mléka produkovaného zemědělci od března klesají? Zmíněnou desetikorunu na čtvrtce másla museli inkasovat buď výrobci másla, tedy čtyři velké firmy na tuzemském trhu, anebo obchodní řetězce, kterých je zhruba sedm. Nemělo by tedy být složité odhalit, kdo na zdražení vydělal, a dotyčný by měl vysvětlit, proč musí požadovat vyšší částku.

Zatím ovšem nevíme, jak se nová cena vytvořila, a dozvíme se to z veřejných zdrojů asi až koncem prázdnin. Místo toho jsme dokonce z ministerstva zemědělství zásobováni informacemi o tom, že za zdražení mohou světové trhy.

Lidé nějak konzumují příliš másla, teď v létě je s tím ještě větší problém, protože mléko má méně tuku. Tak není divu, že cena roste. Jsme přece v kapitalismu a zákon nabídky a poptávky funguje.

S takto obecným vysvětlením, které je ve skutečnosti výmluvou, může být člověk jen těžko spokojen. Představme si, jak funguje mechanismus takového zdražování. Světové trhy spolknou více másla, proto ho na chudý český trh nezbývá a dodávky z Polska i Německa se snižují.

Všechno musí pokrývat tuzemští výrobci, kteří dosud tvrdili, že mají dostatečné kapacity na pokrytí tuzemské poptávky. Teď se však ukazuje, že nemají, anebo prostě víc vyrábět nechtějí, případně nemohou honem sehnat zemědělce, kteří by jim mléko dodali. Proto cenu zvýší, aby se automaticky omezila poptávka.

Anebo prostě tuzemské řetězce reagují na růst cen v zahraničí a vyberou si vyšší marži i v Česku. Jiné možnosti nejsou, případně může jít o kombinaci obou důvodů.

Člověk nemusí být fanatickým zastáncem tržních sil, aby pochopil, že tak špatně kapitalismus fungovat nemůže. Pokud nedošlo k nečekanému výpadku evropské produkce mléka – a tomu nenasvědčuje žádné z dostupných dat – pak je zdražení důsledkem umělých manipulací, na kterých někdo konkrétní mimořádně vydělává.

Ministr zemědělství Marian Jurečka zahájil kampaň na obranu českých spotřebitelů, kteří musí nakupovat méně kvalitní zboží než Němci a to někdy ještě za vyšší cenu. Měl by tedy nějak zasáhnout i proti vysoké ceně másla, která je samozřejmě o desetikorunu za čtvrt kila vyšší než u západních sousedů.