Se státním rozpočtem se musí něco udělat. Tak zní v různých variantách hlavní poselství volebních programů, zvláště jejich ekonomické části. Při pohledu na prognózu do roku 2025, kdy se deficit pohybuje mezi třemi a čtyřmi sty miliardami korun, se tomu ani nejde příliš divit.

Program hnutí ANO, jehož vláda vysoký deficit vyrobila, umístil od úvodu ekonomické části vysvětlení, takřka omluvu, proč bylo třeba utratit jeden a půl bilionu za boj s koronavirem a jak tyto výdaje pomohly celé společnosti.

Současná opozice, například strany spojené v koalici Spolu, naopak vládu za její rozhazování tepou a zdůrazňují, že se utrácelo za zbytečnosti. Všichni pak svorně slibují, že s tím něco udělají a v žádném případě při tom nezvýší daně.

Jistě, schodek je třeba snížit. Na druhou však deficit funguje jako mlha, která zakrývá osudové problémy, se kterými se příští vláda musí vypořádat, aby nepoložily nejen rozpočet, ale celou ekonomiku. Těmto problémům strany věnují méně pozornosti, nakonec jsou tak závažné, že je každý rád vytěsní.

Nadcházející potíže souvisí v první řadě s klimatickou změnou, konkrétně s ní spojenou hospodářskou politikou, kterou rozjíždějí vyspělé země. Během deseti let skončí výroba automobilů se spalovacími motory a tím hlavní disciplína tuzemské ekonomiky.

Ve stejné době se zavřou uhelné doly a o svůj zdroj přijde nejen výroba elektřiny, ale především tepla pro miliony českých domácností. Dílčím řešením může být výstavba nových jaderných bloků, existují však pochyby, že se to podaří.

Nikdo dnes neví, jak se za deset let budou financovat důchody, pokud se neprovede zásadní reforma, o níž se mluví už dvacet let. Stejnou reformu, pravděpodobně spojenou se státní intervencí, potřebuje nutně trh s bydlením. Žádný ze zmíněných úkolů se nezvládne bez toho, že stát utratí další stovky miliard. Postavit neurčité rozpočtové úspory do čela volebního programu proto prozrazuje pohodlnost jeho autorů.

Současný deficit nevznikl jen tak náhodou a jeho jediným důvodem není boj s pandemií. Když se současná vláda setkala s problémem, ať šlo o nízké důchody, nedostatečnou dopravní síť anebo o zdražování energie, zakryla potíže dotací v řádu desítek miliard. Tím vyrobila schodek, problému se však nezbavila.

Pokud si příští vláda nepřizná, jaký ekonomický předěl musí překonat a jaké reformy uskutečnit, pak bude přes všechny řeči o rozpočtové odpovědnosti donucena dál se zadlužovat.

Volit se proto vyplatí strany, které v detailech svých programů popisují pokud možno konkrétní kroky k elektromobilitě, nové energetice, udržitelnému modelu důchodů. Nemusí hned vyřešit úplně všechno.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy