Nikdy nebylo tak snadné být prorokem jako v těchto dnech. Ceny rostou historickým tempem a porostou i nadále – kdo něco takového řekne, ten předá národu silné poselství, a přitom se splést nemůže. Zároveň nikdy nebylo prorokování tak těžké. Kdy se ta nešťastná inflace zastaví, lze podle kolegyně z Hospodářských novin předpovědět se stejnou přesností, s jakou se předvídá vítězné číslo v ruletě. Tyto dva protichůdné pohledy na věc spolu ovšem úzce souvisí.

V březnu vyrostly ceny spotřebního zboží o 12,7 procenta. To je třetí nejvyšší číslo v Evropě, přitom celková inflace v eurozóně pokořila sedmiprocentní hranici.

Důvody nejsou žádným tajemstvím a připomínají takzvanou velkou inflaci ve Spojených státech ze 70. a 80. let minulého století. Tehdy přišla ropná krize a její dopad na spotřebitelské ceny byl o to větší, že americká vláda tehdy rozjela nové sociální programy. Tím zajistila, že domácnosti měly dost peněz na spotřebu, i když obchodníci zvyšovali ceny nezřízeným tempem.

Také v současné době způsobila cenový růst energetická krize. Také dnes mají domácnosti dost peněz, protože se v časech koronavirové pandemie rozdávaly ohromné sociální podpory a zároveň zavládla skutečně úplná zaměstnanost.

Právě v této době se vyplatí předvídat vysoké ceny, protože se předpovědi stávají v řádu dnů a týdnů sebenaplňujícím proroctvím. S temnou vizí drasticky rostoucích cen, kterou způsobil nedostatek ruské ropy i plynu, případně ukrajinského obilí a slunečnic, nemluvě o ruských hnojivech, přicházejí nejčastěji energetici a potravináři.

Noviny jim ochotně propůjčí své stránky, protože strašením nejlépe zvýší svou sledovanost, lidé pak očekávají, že ke zdražení už brzy dojde, a ceny opravdu co nevidět vyskočí. Lidé jsou nakonec spokojeni s tím, že jim rezervy na takové zdražování dosud stačí. Není divu, že akcie energetických i potravinářských podniků rostou vyšším tempem než klidných časech, o jejich ziscích nemluvě.

V Americe zrychloval cenový růst od jara 1978 po dva roky a zastavil se pak těsně pod 15 procenty, míněno ovšem v celoročním průměru. Trvalo pak další dva roky, než tento celoroční průměr poklesl k pěti procentům.

V Česku tedy mohou proroci vysokých cen sázet na vyšší inflaci ještě nějakou dobu. Okamžik zlomu nakonec musí nastat, ovšem nenastane dříve, než se přestane dokola hrozit stále vyššími a vyššími cenami.

Je to vlastně lehce absurdní svět. Ekonomové a publicisté se mohou trefit s předpovědí, že se inflace zastaví a začne zpomalovat. Nejdříve však musí přestat se svými spolehlivými prognózami, že ceny budou zrychlovat. Nikdo jim to ovšem nemůže přikázat.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus