Pokuta až jedna miliarda korun hrozí České republice za benevolenci, s jakou zemědělcům v minulých letech vyplácela evropské dotace. Na průšvih zadělalo ministerstvo zemědělství (MZe) před pěti lety za vládnutí sociálně-demokratického ministra Jaroslava Palase, který ve vládě prosadil nařízení o pravidlech zemědělského hospodaření. Velkou finanční nepříjemnost teď žehlí současný šéf resortu Ivan Fuksa (ODS). Záležitost měl dokonce dle informací týdeníku EURO řešit i premiér Petr Nečas (ODS) na svém prvním setkání se šéfem Evropské komise (EK) José Barrosem v polovině září. To se ale nakonec nestalo. Česká strana usoudila, že technicky složitý problém se pokusí nejprve „uhasit“ na nižší politické úrovni. Na úrovni odborníků se o to neúspěšně pokouší už delší dobu.

Postihu nejspíš neunikneme

Vysokou sankci vysvětluje Brusel ohrožením unijních fondů. Česká republika se ho údajně dopustila tím, že nedodržovala pravidla zemědělské politiky při poskytování dotací. A to konkrétně v letech 2006 a 2007, na něž se zaměřila předloňská kontrolní mise z EU.

„Evropská komise nám vytýká slabiny ve vykonávání kontrol,“ vysvětluje Martin Mistr, vrchní ředitel environmentální sekce na MZe. Audit z unie totiž odhalil, že Česko nemělo nastavené některé zásady správného hospodaření, jimiž se musejí řídit příjemci dotací. Tudíž je nemohlo ani kontrolovat. „Snažíme se dokázat, že nedošlo k plošnému ohrožení fondů. Pokud EK naše argumenty nevyslyší, pak bychom museli vracet miliardu korun,“ vyčísluje Mistr. Sankci se Česko nevyhne, ani když komise dodatečné vysvětlení uzná. „Pak by se s největší pravděpodobností pohybovala ve stovkách milionů korun,“ dodává vrchní ředitel.

Zatím se EK obměkčit nenechala. „Na jednání, které se uskutečnilo loni v září, se MZe podařilo vysvětlit většinu z 25 otázek položených komisí. Až letos v červnu jsme dostali zápis z tohoto jednání. EK v něm ale opakuje svůj názor, že některé standardy nebyly nastaveny a kontrolní systém měl slabiny,“ popisuje Mistr komunikaci s Bruselem. Do 4. listopadu může česká strana poskytnout dodatečné informace k auditnímu šetření. Úplně nakonec se Česko může bránit soudní cestou, nebude-li souhlasit se závěry komise a neuspěje ani u smírčího orgánu, na který se ještě může obrátit.

Vylobbovaná měkkost

Křiklavým nedostatkem, za který ČR hrozí finanční postih, byly zejména přespříliš měkké podmínky v oblasti eroze půdy. „Dle nich nebylo erozí ohroženo téměř nic, zatímco my tvrdíme, že je ohroženo přes 40 procent orné půdy,“ porovnává Ivan Novotný z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Stanovení nízkých limitů vůči erozi však nebylo odborným, ale politickým rozhodnutím. Palasovo MZe vyhovělo agrární lobby, v jejímž zájmu je především maximální produkce, pokud možno bez environmentálních omezení. Agrárníci přitom dlouhodobě kritizují rozdílné podmínky vůči sedlákům v původních zemích EU. Vadí jim ale jen rozdílná výše dotací.

„Česko si pravidla u erozně ohrožených pozemků nastavilo tak, aby skoro nikoho neomezovala. Nefunkční nastavení ochrany bylo do očí bijící a v Bruselu to nemohli přehlédnout,“ říká odborník, podle něhož muselo jít o záměr. Zemědělci mohli v souladu s laxními pravidly pěstovat kukuřici, brambory či slunečnici na svazích, aniž by jim za necitlivé hospodaření byly kráceny dotace. Sankci teď budou muset uhradit daňoví poplatníci.

Vlastníci přicházejí o desítky miliard

Erozi urychluje intenzivní velkovýroba na velkých lánech s monokulturami, což je typický obrázek českého zemědělství. „Kvůli nevhodnému hospodaření přicházejí vlastníci ročně o půdu v hodnotě až desítek miliard korun,“ upozorňuje ministr Fuksa. Jak poznamenává, zatímco jeden centimetr půdy se může tvořit desítky až stovky let, následkem eroze může být stejné i větší množství odneseno během jediné průtrže mračen.

Přísnější kritéria vůči erozi zavedlo Česko až od letošního 1. ledna. Další zpřísnění připravuje Fuksa od začátku příštího roku. „Dodržování těchto zásad má význam nejen pro ochranu půdy, ale výrazně přispívá i k protipovodňové prevenci,“ obhajuje ministr tvrdší podmínky. Spolu s ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem (ODS) prosazuje Fuksa zvýšení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Peníze vybrané navíc chtějí investovat právě do opatření proti erozi a na ochranu proti povodním.

Týdeník EURO 40/2010