15.1.2021 | Svátek má Alice


EKONOMIKA: Nesvéprávný občan

2.12.2020

Daňový balíček může usnadnit návrat ekonomiky do normálu

Veřejná debata, jež se živě rozproudila po sněmovním schválení daňového balíčku, je smutnou přehlídkou široce rozšířené nevíry ve schopnost občana vzít svůj osud pevněji do rukou a díky snížení daní ze mzdy rozhodovat po svém o větším objemu peněz. Zřejmě jde ještě o důsledek socialistického kolektivismu, jehož pozůstatky ulpěly hluboce v duši a mysli mnohých z nás.

V debatě se ale zrcadlí i oprávněná obava ze zadlužování a jisté nestřídmosti, kterou ani rozvrat tuzemského hospodářství v podání komunistů neblahé paměti rozvrátit nesvedl. Historicky totiž Češi patří k finančně konzervativním národům a poměrně široce sdílí silnou nechuť k zadlužování jak na úrovni domácností, tak i státu.

Stát pořád nevěří vlastním lidem

Projevem nevíry ve schopnosti jednotlivce je úvaha, že bohatší lidé využijí tyto peníze jen k investování do nemovitostí – do těch samých nemovitostí, které jsou už nyní podle České národní banky nadhodnocené v průměru o sedmnáct procent, ve vybraných lokalitách pak až o 25 procent. Budou tedy Češi nadále tolik investovat do nemovitostí, když mohou přijít až o třetinu své, často i celoživotní investice? Nebo se více poohlédnou po jiných investicích, třeba do mladých tuzemských firem v inovativních a perspektivních oborech typu 3D tisku?

Kapitálový trh v Česku je sice slabý, ale v poslední době se na pražské burze slibně rozjíždí třeba i možnost investování do menších, často nápaditých českých firem. Jen na nich je, jak osloví investorskou veřejnost.

Aby však taková veřejnost vůbec existovala, musí jí stát nechávat k investování více peněz v kapse. K tomu snížení daně ze mzdy může zásadně přispět. Zkusme lidi naučit investovat po svém, rozhýbejme tuzemský kapitálový trh – pak stát nebude muset zakládat různé státní fondy na podporu podnikání či start-upů, v nichž úředník stejně jen od stolu rozděluje peníze vybrané na daních. Rozvoj soukromých investic a kapitálového trhu poté značně pomůže české ekonomice k tomu, aby postoupila na vyšší vývojový stupeň.

Národohospodářský model Česka založený na „montování“, kompletaci a vývozu poměrně nízké přidané hodnoty už je překonaný, jakkoli se část průmyslové lobby s ním obtížně loučí. Pokud stát bude mít díky snížení daní méně peněz na dotace prolobbované silnými zájmovými skupinami, také se dlouhodobému rozvoji české ekonomiky nemůže uškodit. I k tomu by mohlo přispět zrušení superhrubé mzdy.

Co se týká citelného nárůstu zadlužení, jistě není nad čím jásat. Objektivně řečeno, prakticky jakýkoli výraznější nárůst veřejného zadlužení je varovný. A to před sebou Česko stále hrne nutnost uskutečnění důchodové reformy či reformy financování veřejné zdravotní péče. Hovořit však v reakci na daňový balíček hned o rozvratu veřejných financí je nepřípadné. A je to empiricky nepodložené. Jako rozvrat veřejných financí lze chápat situaci, kdy je veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak vysoký, že snižuje hospodářský růst dané ekonomiky.

Americká Univerzita George Masona letos v dubnu publikovala studii, která shrnuje závěry řady odborných analýz z posledního desetiletí právě na toto téma. Klíčový závěr je takový, že v ekonomicky vyspělých zemích má dluh negativní dopad na ekonomický růst od pásma 75 až 100 procent HDP. Na základě empiricky podložených dat lze říci, že v rozvratu jsou veřejné finance eurozóny, která letos vykáže podle říjnové prognózy Evropské komise zadlužení v poměru k HDP čítající zhruba 102 procent. Nelze však říkat, že v rozvratu jsou veřejné finance Česka, které letos vykážou podle stejné prognózy úroveň zadlužení zhruba 38 procent HDP. Do rozvratu dokonce ani nespějí, jestliže podle Národní rozpočtové rady má Česko vykazovat úroveň zadlužení k HDP čítající 55 procent v roce 2025.

Čekají nás těžké časy

Výraznější zadlužování je vždy varovné. O něco méně však tehdy, dochází-li k výraznému zadlužování většiny srovnatelných zemí. To se právě děje. V letech 2013 až 2019 Česko snížilo svůj veřejných dluh v poměru k HDP pátým nejvýraznějším tempem v EU. Rychleji dluh redukovaly už jen Irsko, Malta, Nizozemsko a Německo. Obdobně bude třeba tuzemské veřejné finance zotavovat po koronavirové krizi. Pokud ale jeden dva roky posečkáme, abychom zbytečně neochromovali celkovou poptávku v ekonomice, jde o součást proticyklické politiky státu.

Konsolidovat veřejné finance je třeba hlavně v hospodářsky příznivých časech. Příští dva roky přitom budou kvůli dozvukům koronavirové krize náročné. Zároveň postupně zmírní či vyprchá účinek podpůrných opatření typu programů Antivirus, kompenzačních bonusů a dalších. I proto je příhodné, že v těchto dvou náročných letech by měl být v účinnosti zmíněný daňový balíček. Usnadní návrat k normálnímu chodu ekonomiky.

Autor je hlavní ekonom, Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády

LN, 30.11.2020



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.