3.10.2023 | Svátek má Bohumil


EKONOMIKA: Může mít liberál otazníky nad kapitalismem?

25.6.2009

Považuji se za liberála. Přesto si myslím, že na tomto označení někdy spočívají atributy příliš ideologické až „náboženské“, a nikoliv věcné. Liberální přesvědčení v pojetí Liberálního institutu (LI) vychází z předpokladu vlivu tzv. pozitivních externalit. Tržní subjekty, ač motivované sobecky, přinášejí nezamýšlené pozitivní důsledky pro jiné tržní subjekty: „Tento snad nejznámější ekonomický koncept, který je obecně uznáván velkým množstvím ekonomů, nám v podstatě říká, že pokud člověk sleduje svůj vlastní sobecký zájem, pak prospěje společnosti víc, než kdyby bylo jeho prvotním zájmem právě pouze přispění společnosti jako celku,“ uvádí ve svém článku pro Neviditelného psa analytik LI Tomáš Khorel (více zde).

Já mám naopak za to, že ve svobodné společnosti mají značný vliv i externality negativní a že společnost (alespoň ne zcela) samospasitelná není: Myslím si, že čím vyšší etický náboj společnost má, tím efektivněji může kapitalismus fungovat. Tato teze ostatně není až tak objevná; rozvinul ji již Max Weber ve svém slavném díle Protestantská etika a duch kapitalismu. Dnes jsou pak podobné ideje základem konzervativní pravice v opozici k pravici liberální (založené právě na koncepci pozitivních externalit). Spor liberálů a konzervativců může vybízet k polemice, která koncepce je „pravicovější.“ Záměr tohoto článku je však poněkud odlišný: Mohu mít, jako ekonomický liberál (byť etický konzervativec), námitky nad svobodnou, tržní společností? Tedy nad kapitalismem? Já jisté námitky mám a pokusím se je shrnout do čtyřech bodů:

1. manipulace subjekty poptávky pomocí „vtíravého marketingu,“ v lidech jsou uměle vytvářeny neexistující potřeby.
2. „uctívání“ motivátoru „maximalizace osobního užitku“
3. míra (samoregulujícího) vlivu pozitivních externalit, vs. míra vlivu negativních externalit
4. přirozená monopolizace v tržním prostředí, resp. tzv. efekt sněhové koule.

1. Manipulace subjekty poptávky pomocí „vtíravého marketingu,“ v lidech jsou uměle vytvářeny neexistující potřeby

Konzervatismus jistě nezpochybňuje legitimitu marketingu. Člověk či firma se může zviditelnit takříkajíc legitimně, může se však i vnucovat. Obávám se, že konzumní pojetí marketingu se snaží v člověku vzbudit nízké potřeby, které jsou v rozporu s jeho dlouhodobým a racionálním směřováním. Firmy se snaží prosadit na –již nasyceném – trhu, spotřebitel se přesytí a jeho dlouhodobé ekonomické uvažování, jeho vztah ke spotřebě a k investicím, jeho racionální tržní motivace klesá. Domnívám se, že zralá společnost potřebuje novou koncepci marketingu, konzervativního marketingu. Tedy marketingovou orientaci nejen na vynucené potřeby zákazníka, nýbrž na skutečné potřeby zákazníka.

2. „Uctívání“ motivátoru „maximalizace osobního užitku“

Základními liberálními postuláty jsou mj. teorie maximalizace užitku a křivka nabídky a poptávky. Jsou ale subjekty poptávky (mají-li vyšší morální standardy) někdy ochotny zaplatit více než musí, a subjekty nabídky (obdobně myslící) stanovit cenu níže, než mohou? Může být hlavním motivem subjektů něco jiného než maximalizace osobního zisku? Co bylo příčinou ekonomického úspěchu židovských komunitních kibuců? Může být něco jako „dobrovolný komunismus“ dlouhodobě konkurenceschopným? Zajímavým námětem na sociologické zkoumání budiž i akcelerace motivace a úspěchu rodiny jako ekonomického subjektu v porovnání se svobodným jedincem, který nemusí tak dynamickým nábojem oplývat. Pokud člověk hospodaří nejen pro sebe, ale i pro druhé, může to - za jistého ideového nastavení - efektivitu celkové produkce zvyšovat. Zdá se, že při dostatečné národní či duchovní sounáležitosti a vlastenecké pospolitosti může být tahounem svobodné ekonomiky i něco jiného než sledování vlastního sobeckého zájmu zmíněné výše T.Khorelem.

3. Míra (samoregulujícího) vlivu pozitivních externalit, vs. míra vlivu negativních externalit

Filosof V. Bělohradský ve svých statích někdy polemizuje s V.Klausem, zda ve společnosti převládá vliv pozitivních či negativních externalit. Mám za to, že výsledek tohoto sporu spočívá v dominujících etických hodnotách společnosti. Pravda, i v pokleslé pospolitosti se projevují pozitivní externality. Dokladem budiž fakt, že během 2.světové války se výrazně zlepšila ekologická rovnováha v mořích díky tomu, že utichl světový obchod. Či skutečnost nezamýšlené ekologické rezervace v demilitarizovaném pásmu mezi KLDR a Jižní Koreou. V dobách svobodné společnosti by podobná pozitiva těžko vznikala. Výmluvnou pozitivní externalitou nemravného režimu je taktéž nižší rozšíření infekce HIV v dobách komunistického Československa či relativní „nezkaženost“ dětí a mladých v těchto dobách. Není tedy sporu o tom, že pozitivní externality vznikají v každé společnosti. Je tomu tak i s externalitami negativními? Subjektům se ve svobodné společnosti nevyplatí financovat vedlejší škodlivý produkt své produkce. Přenášení svých nákladů na někoho jiného, na celou společnost či na přírodu, formou negativních externalit, je jevem samozřejmě běžným a nabízí se otázka, nakolik jej řešit „levicově“ – tedy regulací snižující konkurenceschopnost tržních subjektů a nebo konzervativně-pravicově, tedy důvěrou v zodpovědnost a budováním hodnot. Ideální je, pokud se ani při vyšších nákladech nesníží podnikatelská motivace subjektu, biblicky řečeno – nesníží se odhodlání k „rozmnožování hřiven.“ Co stimuluje růst etických hodnot, tedy Weberova „ducha kapitalismu,“ zda jde o křesťanskou obrodu či jiné vlivy, může být opět námětem pro sociologické studie.

4. Přirozená „monopolizace v tržním prostředí, resp. tzv. efekt sněhové koule.

V protikladu k názoru některých ekonomů jsem přesvědčen, že monopolizace vzniká i v přirozeném tržním prostředí. Akumulace vlivu subjektů probíhá jak na přirozené bázi tzv. efektu sněhové koule, tak explicitním úsilím subjektů. O monopolizaci, jako částečně nutném (implicitním) faktoru svobodné společnosti a částečně ovlivněnitelném faktoru absencí hodnot se šířeji rozepisuji na jiném místě Neviditelného psa

http://tombi21.blog.cz