Minimální mzda, garantovaná výkupní cena obilí, maximální cena nájmu, spravedlivá cena akcií při vytěsnění minoritních akcionářů. Vždy se najde dost dobrých argumentů proč nahradit smluvní volnost představou "kohosi" o tom co je správné. Z poslední doby např. Hundreds of Economists Say: Raise the Minimum Wage.

Dlouhodobé společenské důsledky zásahů do smluvní volnosti jsou vždy opačné než zamýšlené. Minimální mzda působí ztrátu zaměstnání pro ty, jejichž cena práce je nižší než vyhlášená "minimální mzda". Minimální výkupní ceny surovin znamenají vyšší prodejní ceny výrobků. Maximální ceny nájmů znamenají vyšší ceny neregulovaných nájmů. Tzv. spravedlivá cena při vytěsnění minoritních akcionářů znamená nespravedlivou cenu při primární emisi akcií. A tak dále a tak dále.

Krátkodobě jsou státní zásahy do smluvní volnosti vždy ex post výhodné pouze pro ty skupiny (vítězové, V), které "již" jsou součástí regulovaného vztahů a ve prospěch které je zásah nasměrován a ex ante nevýhodné pro ty skupiny (lůsři, L1), které součástí regulovaných vztahů "ještě" nejsou (nezaměstnaní, majoritní acionáři uvažující o primární emisi akcií, všichni nebydlící v regulovaných nájmech apod.). Pochopitelně další znevýhodněnou skupinou, a to ex post, je skupina (L2), která ve vztahu již je a proti kterým je státní zásah namířen (minoritní akcionáři, zaměstnavatelé, vlastníci nájemních domů).

Pokud se někdo zabývá hledáním optimálních pravidel pro dosažení co nejvyššího společenského balhobytu není pro něj zase tak důležitý vztah mezi skupinami V a L2, ale sleduje, jak se ovlivňují skupiny V a L1. Není žádný důvod si myslet, že skupina V přispěje k celkovému vyššímu blahobytu více než skupina L1, ale je jasné, že skupina L1 je pravděpodobně v řádech početnější než skupina V. Jakkoliv se to na první pohled nemusí zdát, výhoda pro V znamená ztrátu pro L1, která se násobí počtem členů L1. Pokud tedy právo má někoho upřednostnit, ať je to skupina L1. To ale vlastně znamená totéž jako chtít, aby právo (tedy soukromé právo) nikoho neupřednostňovalo. Jsem pro.

Dlouhodobě však i tyto vztahy tíhnou k rovnováze. A tak se stane, že ze zaměstnanců, kteří se těšili z vyššího platu, se stanou nezaměstnaní (zaměstnavatelé je buď nahradí prací získanou na černém trhu, kde se obchoduje za její skutečnou hodnotu, anebo rovnou uzavřou nákladné provozy), z regulovaných nájemníků nájemníci bydlící v příšerných bytech bez tepla, vody a elektřiny a z majoritních akcionářů realizujících primární emise akcií přispěvatelé na blahobyt majoritních akcionářů, kteří realizovali vytěsnění minoritních akcionářů.

Rovnováha, která v systému nastane, není zadarmo. Ztrátou jsou velké náklady příležitosti.

Law&Economics Blog