V kryptoměnách se neodehrává žádný obchod ani investice. Přesto mají své stoupence

Plnohodnotnou měnu definují tři funkce: funguje jako prostředek směny, jako uchovatel hodnoty a jako zúčtovací jednotka. Měna, která tyto funkce neplní, není plnohodnotná. Jak si v těchto kritériích vedou dnes tak populární kryptoměny?

Nevyzrálý trh

Kryptoměn je dnes asi 1400, podle jiného zdroje dokonce až tři tisíce. Nejznámější je stále bitcoin, který má na trhu zhruba 35procentní podíl. Je to pokles oproti podzimu roku 2017, kdy si udržoval první místo s 85procentním podílem na trhu a dlouho byl takřka synonymem pro kryptoměny vůbec. Rychlá změna pozic je dokladem, jak nevyzrálý tento trh stále je.

Asi byste očekávali, že jako nejrenomovanější z kryptoměn bude bitcoin široce přijímán coby platidlo. Opak je však pravdou: bitcoin vyklízí pozice. Počet obchodníků, kteří jej přijímají, klesá. V listopadu 2017 oznámil Steam, internetový obchod s počítačovými hrami, že přestává přijímat platby v bitcoinu. Stalo se tak před mohutným růstem ceny bitcoinu, ke kterému došlo v závěru roku.

Dalo by se říci, že se Steamem bitcoin nestojí ani nepadá. Ale špatných zpráv přišlo více. Také Microsoft oznámil, že přestává přijímat bitcoin pro platby na svém internetovém obchodu. A k dovršení všeho organizátoři konference o bitcoinu, která se konala v lednu v Miami, oznámili účastníkům, že ani oni nepřijímají platby v bitcoinu. Důvody: vysoké transakční náklady a dlouhé odezvy systému činí z nejznámější kryptoměny nástroj zcela nepraktický pro běžné použití.

A abychom nezapomněli: Amazon, největší online obchodník na světě, rovněž nepřijímá bitcoin ani jakoukoli jinou kryptoměnu. Hlavní důvod je patrně technický. Amazon zvládá průměrně 700 transakcí za sekundu, zatímco bitcoin je schopen celosvětově zpracovat pouhé dvě až čtyři transakce za sekundu, přičemž čekací doby jdou někdy až do desítek minut. Pro srovnání: karetní systémy VISA a MasterCard jsou schopny každý zpracovat přes 2000 transakcí za sekundu s dobou odezvy, která se měří v milisekundách. Bitcoin, jehož struktura je navržena z inženýrského hlediska značně neelegantně, nemá šanci konkurovat.

Poznámka: existují i kryptoměny, které jsou po technické stránce mnohem pokročilejší, avšak pravověrná bitcoinová komunita jimi opovrhuje. Důvod? Například kryptoměna ripple vznikla ve spolupráci bank a velkých korporací a na rozdíl od bitcoinu není ani plně decentralizována, ani zcela anonymní. Kontroverze budí také fakt, že zakladatelé si ponechali 20 procent kryptoměnové emise.

Problém s bezpečností

Jak je to s kryptoměnami jako uchovatelem hodnoty? Vynechme problém vysoké kolísavosti cen: mnohem palčivější je problém elementární bezpečnosti. Existuje odhad, že deset procent hodnoty kryptoměn je ukradeno v důsledku hackerských útoků. Kryptoměnové burzy často postrádají potřebnou úroveň bankovní bezpečnosti. Kromě toho, víceméně anonymní prostředí kryptoměnových burz nesvědčí hledání pachatelů. A i když se pachatele podaří najít, technologie blockchainu (řetězové databáze, která obsahuje údaje o transakcích) znemožňuje anulovat ilegální transakce. (Přesně řečeno, teoreticky je to možné, ale zatím se tak nikdy nestalo.)

Jiné riziko spočívá ve ztrátě informací na straně uživatele. Ztratíte-li PIN nebo heslo ke kartě či k internetovému bankovnictví, banka vám vydá jiné přístupové údaje. Ztratíte-li soukromý klíč k bitcoinu, můžete jen plakat: nikdo vám už vaše kryptopeníze nikdy nevrátí.

Proto nijak zvláště nepřekvapí, že kryptoměny nefungují jako zúčtovací jednotky. Neodehrává se v nich prakticky žádný jiný obchod než spekulace s kryptoměnami samotnými. Neexistují žádné akcie, dluhopisy, směnky ani fondy, které by byly denominované v bitcoinu nebo v jiné kryptoměně. Neodehrává se v nich žádný zahraniční obchod, žádné investice. Kryptoměny jsou jako artefakt z počítačové hry, který se zhmotnil do skutečného světa.

Tichý boj proti zpupnému státu

Přesto kryptoměny mají nezanedbatelný okruh nadšených příznivců, kteří jsou ochotni tolerovat všechny jejich slabé stránky. Proč? Kryptoměny jsou viděny jako prostředek tichého boje proti zpupnému státu, který manipuluje oficiálními měnami a neustále ředí jejich hodnotu inflací.

Připusťme, že na tomto argumentu něco je. Centrální banky Ameriky, Evropy, Japonska, Číny i dalších zemí pumpují do oběhu obrovské sumy dolarů, eur, liber, korun, jenů a dalších měn. Cílem centrálních bank je úmyslně znehodnotit měnu za účelem podpory exportu a také donutit domácnosti, aby méně šetřily a více utrácely.

Výsledky tohoto snažení jsou různé: lze mezi ně zařadit růst cen nemovitostí, akcií, ale také vznik zcela nového trhu kryptoměn. Bitcoin, litecoin, ethereum, ripple a mnohé další kryptoměny jsou tak dokladem nedůvěry části veřejnosti vůči oficiálním měnám a vůči státu obecně. Dokud tato nedůvěra bude sílit, kryptoměny mají budoucnost i navzdory svým – pravděpodobně jen dočasným – technickým nedostatkům.

LN, 6.2.2018

Autor je ekonom, Robot Asset Management SICAV investiční společnost, a. s.