V sobotním rozhovoru pro MF Dnes prohlásil Jiří Paroubek, že je pro snížení daní vyšším příjmovým skupinám, ale na podnikové daně by nesahal, protože jsou dostatečně nízké. V pondělí byl zveřejněn výsledek průzkumu společnosti KPMG, která zjistila, že v celé Evropě patří systém českých podnikových daní mezi tři nejméně atraktivní pro investory. Spolu s Rumunskem a Řeckem jsme na konci žebříčku, který vedou Kypr, Irsko a Švýcarsko. Přestože autoři soudí, že zdaleka nejde jen o výši podnikových daní, vedou země s nejnižším daňovým zatížením firem zcela bezpečně, takže o výši daně jde zjevně až v první řadě.

A proč jsme na tom v takovém případě hůře než Němci, Francouzi či Španělé, jejichž firmy platí vyšší sazbu daně? No přece proto, že systém je složitý, a hlavně podle průzkumu finanční úřady nejsou schopny poplatníkům příliš pomoci a nekamarádí se moc s daňovými poplatníky.

Navíc v těchto zemích jsou sice vyšší sazby daní, ale výnosy pro erár jsou kvůli výjimkám nižší než v Česku.

Situace není katastrofální, ale v souvislosti s tím, že se daně v Česku mají dál měnit, stojí za zaznamenání. Podle studie označili respondenti vztahy s finančními úřady obecně za pozitivní. Stoprocentní spokojenost vyjadřují firmy v Irsku, kde jsou asi nejnižší sazby v Evropě, a Irové zřejmě poměrně dobře chápou, kdo je živí. Dobře je na tom Švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90 procent spokojenosti). Zajímavé je, že je zde Estonsko s rovnou daní i Finsko s poměrně vysokou daňovou zátěží. Opět jde však o země, kde vlády, nedá se nic dělat, předvádějí v celé Evropě nejlepší hospodářskou politiku, nehledě na výši daňových sazeb. Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, Španělsko, Itálie, Řecko a také ČR.

Data použitá v průzkumu samozřejmě nejsou nejčerstvější a neodrážejí změny, které u nás nastaly za posledního půl roku. Přesto je jasné, že tahle země potřebuje nový zákon o dani z příjmu, který v rozporu s názorem expremiéra Paroubka sníží daňovou sazbu, protože nejsme a nebudeme Finsko s minimální mírou korupce, a to ani když nebude „na stole pět v českých“ a třetinu významné energetické firmy si nebude bude moci za babku koupit „opravdu každý“ a pak ji prodat za sto milionů.

A tak je třeba dávat korumpovatelným úředníkům do rukou jen skutečně nezbytné množství peněz, protože desetiprocentní provize z milionu vždy bude menší než z miliardy. Prostě z menší kapsy se hůř krade, což potvrdí každý kapsář na lince 23 z Václaváku na Malou Stranu. Především je však nezbytně nutné zjednodušit celou konstrukci daně. Obrovské množství výjimek, v nichž se vyznají jen daňoví poradci, a ještě ne všichni, se zkomplikovalo zejména v posledních deseti letech, kdy veřejné finance sloužily sociálnímu inženýrství vlád ČSSD. A není divu, že složitou legislativou zahlcení úředníci berňáků objíždějící neustále kolem dokola nejrůznější školení, nejsou při svém vytížení na své klienty zrovna nejpřátelštější. Ne že bychom zrovna nyní bažili po dalších zahraničních investorech, kteří přijdou někam do Vrchlabí za nějakými daňovými úlevami a zaměstnají další tisíce dělníků z Polska či Vietnamu. Pokud však Miroslav Kalousek dokáže dát český daňový systém do kupy, aby byl k poplatníkům, zejména tuzemským, alespoň evropsky průměrně přátelský, zaslouží si blahořečení, i kdyby při svém zjednodušování daní škrtl daňovou uznatelnost nejen stravenek, ale třeba i příspěvků na katolickou charitu.

MfD, 15.1.2008

Autor je komentátor deníku MF Dnes