EKONOMIKA: Čína spolu s MMF vítězem krize?
Strauss-Kahn, který nedávno podnikl asijské turné, podotkl, že by se asijské země včetně Číny měly zaměřit na změnu strategie hospodářské politiky. Místo toho, aby se soustředily primárně na vývoz, by se měly zabývat právě posílením domácí poptávky. Podle Strausse-Kahna povede takováto změna hospodářského modelu k dlouhodobě udržitelnému růstu. Jak je to snadné, že?! Asijské země by dle jeho názoru měly opustit politiku „ožebrač bližního svého“ a dovolit svým měnám posílit, což prý povede k zvýšení kupní síly jejich domácností a poskytne ten správný incentiv domácím investicím tak, aby se přeorientovaly na domácí teritoria.
Čína sype peníze do domácí ekonomiky horem dolem, ať už skrze veřejné programy nebo pomocí peněžního systému, kdy jsou banky nuceny poskytovat úvěry, ačkoliv by v jejich poskytování byly pochopitelně rády poněkud opatrnější a střídmější, podobně jako jejich kolegyně na západě. Čelní představitelé země středu však usoudili, že kola ekonomiky se musí točit za každou cenu a bez ohledu na okolní svět. A když to teď momentálně nejde přes export, tak si poradili jinak, a nutno říct, že ve velkém. A nehodlají od toho upustit ani napřesrok.
Analytici MMF očekávají, že čínský HDP poroste v příštím roce téměř o 6 %, dojde tedy i přes nemalou podporu ekonomiky ze strany státu ke zpomalení tempa růstu, které v letošním roce dosahovalo hranice 8 %.
Čína je velmi často označována za supervelmoc budoucnosti, která by měla na pomyslných stupních vítězů vystřídat Spojené státy. V podobném duchu se vyjádřil i Strauss-Kahn, který prohlásil, že „věří, že Asie by měla hrát vedoucí roli na cestě globální ekonomiky k nové, udržitelnější cestě k růstu“.
Mainstreamoví ekonomové přitom v asijských státech vidí jedny z těch, kdo přispěli ke krizi, když podhodnocovali své měny a přispívali ke globální nerovnováze, která měla způsobit podivuhodné věci v oblasti úrokových sazeb ve Spojených státech a stát se tak rozbuškou vypuknutí krize. Tento jev dokonce dostal jméno – říká se mu tzv. Greenspanovo conundrum neboli česky Greenspanův hlavolam. Rázem by se tak jako mávnutím kouzelného proutku měli stát z viníků hrdinové, kteří jakoby lusknutím prstů pozmění své hospodářské strategie a vyvedou tak svět z doby temna směrem k zářivým zítřkům. Na této cestě je prý nezbytné rekonstruovat finanční systém a zajistit tak jeho vyšší stabilitu. To je bezpochyby pravda, ale cesta k tomuto cíli vede úplně jiným směrem, než který má na mysli MMF.
Strauss-Kahn nezapomněl pochválit i vlastní organizaci, když prohlásil, že MMF je jako jediný schopen fungovat jako globální věřitel poslední instance, k tomu však bude do budoucna potřebovat mnohem více zdrojů, než kterými disponuje dnes. Elegantně si tak řekl o více peněz od světových vlád, aby tím posílil svou pozici, která je nejsilnější právě ve chvíli, kdy se všem ostatním nedaří. Úžasné je i prohlášení, že „MMF je tak dobrý v predikci důsledků krize, protože tato krize je prý spojená nádoba mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou a žádná jiná instituce na světě s touto spojenou nádobou nepracuje tak jako MMF“. Význam tohoto kouzelného výroku si musíme přebrat sami.
Pokud má být Čína tím, kdo vyvede svět z hospodářského skoropekla, pak opravdu nevím, jestli jsou to zrovna ti praví. Úsměvné musí každému racionálně smýšlejícímu ekonomovi připadat tvrzení, že Čína se svými umělými ohromnými zásahy do fungování tržních mechanismů významně přispěje k udržitelnému globálnímu růstu. Jestli je zadlužování státu a tištění peněz synonymem udržitelnosti, pak se máme na co těšit a je asi vážně pravda, že tenhle svět je divný, protože nejlepší golfista světa je černoch a nejlepší rapper je běloch.
Centrum pro studium konkurence, Lliberální institut
