Promění alternativní měny světovou ekonomiku?

Je to pár dní, co byl učiněn další krok směrem k radikální proměně světa. Dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi oznámili založení historicky prvního fondu, který i "obyčejným smrtelníkům" umožní obchodovat s digitálními penězi – bitcoiny. Ta samá dvojčata přitom počátkem tisíciletí spolupracovala s Markem Zuckerbergem na systému, jenž předznamenal Facebook.

Bitcoin je druhem digitální měny, kterou na sklonku minulého desetiletí rozvinuli hackeři v pološeru svých doupat.

Nepřekvapí proto, že nad vytvářením této měny nemají žádnou kontrolu ani vlády, ani centrální banky; bitcoiny také mohou být převáděny prostřednictvím počítače nebo chytrého mobilu, aniž by transfer zprostředkovávala jakákoli finanční instituce – stačí pouze použít speciální software, takzvanou digitální peněženku, a lze nakupovat nejen internetové služby, ale už i oblečení, hotelové pobyty či pizzu i s donáškou.

Rána bankovnímu monopolu

To vše je ovšem zcela převratný a bezprecedentní úkaz. Dosud sice byly bitcoiny doménou softwarových vývojářů, hackerů, IT nadšenců či technologických hračičků, leč zmíněný fond bratří Winklevossových jim otevírá cestu mezi širokou veřejnost. A to dost možná bude mít zásadní ekonomické dopady. Celosvětově. I kdyby zrovna projekt Bitcoin ztroskotal, je evidentní, že sféra digitálních měn je nesmírně perspektivní a že se dřív nebo později z podobného začínajícího projektu nějaký ten "nový Facebook" vyklube. Jenže zatímco Facebook značil "jen" natažení pomyslné sociální síťovky kolem celé zeměkoule, usnadnění komunikace a seznamování, Bitcoin či podobný projekt by měl dalekosáhlejší důsledky. Není totiž alternativou seznamkám, nýbrž měnám – nad jejichž emisí dosud bděl monopol centrálních bank.

Český kořen alternativních měn

Ostatně, centrální bankéři už nástup alternativní měny registrují – a zjevně nikoli s nadšením. Zajímavá je v tomto ohledu loňská zevrubná analýza Evropské centrální banky. Vyplývá z ní, že teoretické základy alternativní měny, jejímž druhem je právě i bitcoin, položili rodáci z českých zemí v 19. století, například z Brna pocházející národohospodář Eugen Böhm von Bawerk. Von Bawerkovi pokračovatelé v minulém století popsali možnost takzvané denacionalizace měn, kdy obíhá více alternativních, privátně emitovaných měn – a běžní občané nakonec volí tu nejstabilnější z nich (jelikož znehodnocení měny poškozuje věřitele, zatímco její zhodnocení zase dlužníky). V systému denacionalizovaných měn by nemohla nastat situace, která je aktuální v současnosti, kdy spolu vlády jednotlivých zemí a regionů "měnově válčí", tedy uměle znehodnocují své měny, aby krátkodobě podpořily vývozce, přičemž tím ovšem dlouhodobě zadělávají na možnost citelné inflace (která nejvíce poškodí právě běžného občana).

Za měnový mír!

Zatímco ještě před pár lety byla denacionalizace vskutku jen teoretickým konceptem, nyní již i prakticky představitelný boom bitcoinů by značil zásadní posun směrem k systému alternativních měn, a tedy kromě jiného i k "měnovému míru". Bitcoiny navíc nelze "tisknout" jako současné peníze – vytváření bitcoinů je totiž předprogramováno a mohou maximálně dosáhnout počtu zhruba 21 milionů jednotek. Řada ekonomů se tudíž domnívá, že by nástup alternativních měn ekonomice prospěl a dokonce by mohl působit jako lék na hospodářský útlum; podobně jako ekonomického rozkvětu docílily ty státy, které opustily centrální plánování v oblasti ekonomiky jako takové, dostalo by se, říkají, notného pozitivního impulzu těm ekonomikám, které by skoncovaly s centrálním plánováním měnových záležitostí, tedy s centrálním bankovnictvím v jeho současné podobě.

Psáno pro MF Dnes