Váženým členům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Dámy a pánové!

Jste na dobré cestě. Odmítáte abstraktní teorie a věnujete se především péči o dobro výrobce. Vaším přáním je zajistit mu dostatečný odbyt jeho výrobků i v době hospodářské krize a vysvobodit ho od mučivé nejistoty způsobené rozmary toho nespolehlivého tvora, který se nazývá zákazník. Vyjádřeno jinak, chcete docílit, aby zákazník nakupoval a utrácel své těžce vydělané peníze právě tehdy, kdy je toho třeba k oživení výroby a udržení zaměstnanosti, a nikoliv tehdy, kdy by se tak snad rozhodl on sám.

Obracíme se na vás, jelikož vám chceme nabídnout vynikající příležitost, abyste mohli uplatnit vaši... teď jsme však na rozpacích, jaký název máme použít. Vaši teorii? To ne, nic není tak klamné jako teorie. Vaši doktrínu? Vaši ideologii? Váš princip? Vy však nemáte rádi doktríny, máte hrůzu z ideologií, co se týče principů, vy přece věříte, že v politice neexistují žádné principy. Použijeme proto název: vaše praktiky; vaše praktiky bez teorie a bez principů.

Naše průmyslové odvětví je vystaveno nesnesitelně nízké poptávce spotřebitelů, která je zcela zjevně nedostatečná k tomu, abychom mohli plně využít svoje výrobní kapacity a vyprodat zboží, jež se nám nahromadilo na skladech. Bohužel, jak bylo zjištěno naším důkladným průzkumem, většina zákazníků v našem státě jsou nekulturní barbaři, kteří jsou schopni chodit ve stejném obleku i déle než čtyři roky! A výjimkou mezi nimi nejsou tací, kteří si na sebe oblek vezmou pouze při zvláštní příležitosti, a jeden jediný oblek jsou tak schopni používat až dvacet let! Jaký potom div, že celé jedno velké české průmyslové odvětví se svými nesčíslnými specializovanými výrobami je zasaženo naprostou stagnací. Navíc v dnešní době, kdy by měli lidé vlastenecky vytáhnout svoje veškeré úspory či si nabrat spotřebitelské úvěry a vydat se do obchodů, se k nákupu obleků obracejí zády nebo je odkládají na dobu, až pomine nejistota ekonomické recese. Jak nezodpovědné chování z jejich strany!

Žádáme vás, abyste ve své laskavosti přijali zákon, jenž nařídí bezpodmínečnou likvidaci všech obleků, kravat, motýlků, kalhot, sak a košil starších dvou let, jakož i zřízení center pro jejich likvidaci a vyplacení příspěvku „oblekovného" ve výši tisíce korun za každý zlikvidovaný oblek, jenž by pak bezpochyby posloužil na nákup obleku nového, což by dozajista dodalo nesmírnou vzpruhu onomu krásnému a počestnému odvětví, o kterém můžeme s hrdostí říci, že poskytlo pracovní místa dělníkům v celé naší zemi, od níž by bylo hrubým nevděkem, kdyby se teď nepostavila na naši stranu v této těžké době, kdy každým dnem musíme svádět boj o svoji holou existenci.

Apelujeme na vaši dobrou vůli, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abyste nepokládali náš požadavek za nějakou formu satiry a nezamítli jej, aniž byste si alespoň vyslechli argumenty, které zde vznášíme na jeho podporu.

Takže nejprve, jestliže nařídíte likvidaci veškerých starých obleků, a vytvoříte tak potřebu nakoupit obleky nové, najdeme pak takové průmyslové odvětví, které by tím nebylo v konečném důsledku stimulováno? Jestliže bude v České republice větší spotřeba látek, bude zapotřebí více vlny a lnu a my budeme svědky zvětšení výměry pastvin a obhospodařované půdy jako takové, jakož také zvýšení produkce hnojiv a zemědělských strojů. Bude zapotřebí více snovacích strojů, tkalcovských stavů a barvících linek, které budou pracovat delší dobu, a tedy spotřebují i více elektrické energie. „Oblekovné" podpoří související obory, jako jsou výrobci nití, zipů, knoflíků, stuh, vycpávek, podšívek, kapsoviny a dalších a dalších, které budou také potřebovat více surovin, strojů, elektrické energie a pracovníků.

Stručně řečeno, nebude ani jedno průmyslové odvětví, které by díky tomuto moudrému opatření nezaznamenalo obrovský rozvoj. V té době již nenajdeme ani jedinou švadlenu a ani jediného prodavače v zapadlém krámku, kteří by nepobírali zvýšené mzdy a netěšili se rostoucímu blahobytu. Vážené dámy a vážení pánové, není zde zapotřebí nic jiného, než abyste se trošku zamysleli a hned se přesvědčíte, že neexistuje snad ani jeden Čech, Moravan nebo Slezan, počínaje bohatým akcionářem ČEZu a skromným prodavačem nití konče, kterému by úspěch naší petice nezlepšil jeho hospodářskou situaci.

Předvídáme vaše námitky, dámy a pánové; ale nebude mezi nimi ani jedna jediná, kterou byste nebyli nalezli v těch plesnivých starých ekonomických knihách sepsaných přívrženci laissez-faire. Osmělujeme se vás vyzvat, abyste vyslovili proti nám byť jen jedno slovo, které se v okamžiku neobrátí proti vám samotným, jakož i proti zásadě, kterou se řídí vaše politika.

Řeknete nám, že toto opatření sice může přinést zisk pro nás, avšak Česká republika jako celek nic nezíská, protože to bude daňový poplatník, kdo bude muset hradit náklady? My máme na to připravenou tuto odpověď: Vy již nemáte žádné právo dovolávat se zájmů daňového poplatníka. Když přišli se stejným požadavkem výrobci automobilů, jste připraveni jej obětovat bez mrknutí oka. Děláte to kvůli podpoře průmyslu a zvyšování zaměstnanosti. Ze stejného důvodu je vaší povinností vyhovět i nám.

Skutečně žádáme pouze to, co již žádali a obdrželi jiní před námi. Vy sami jste anticipovali všechny námitky, které by se proti našemu požadavku daly vznést. Pokud namítnete, že podpora nákupu obleků není v takové míře podporou našeho domácího průmyslu, jak bylo výše naznačováno, protože velká část surovin na výrobu obleků se k nám dováží ze zahraničí, pak můžeme odpovědět: V době hospodářské recese je důležité projevit solidaritu se zahraničními výrobci stejně, jako ji cizí vlády projevují naší zemi v případě automobilů. Pokud se zeptáte, jaký vlastně užitek přinese našim spotřebitelům to, když budou nuceni vzdát se svých starých obleků, které by jim ještě nějakou dobu mohly sloužit, a koupit si nové, pak můžeme odpovědět: Jednak dostanou-li dotaci na nákup nového obleku, nebude pro ně ztráta tak velká, a za druhé získáme v zahraničí pověst toho nejlépe a nejmódněji oblékaného národa. Víte, co jen obchodních jednání se zahraničními partnery zkrachovalo z toho důvodu, že na ně čeští zástupci dorazili oblečení jako k táboráku? A jak se na nemožně oblékané našince dívají v cizině skrze prsty? Navíc bylo naším výzkumem zjištěno, že slušivý módní oblek dodává svému nositeli pocit sebevědomí a sebedůvěry a tak mu napomáhá k lepším pracovním výkonům.

„Ale," můžete ještě říci, „co se stane s naší státní pokladnou, pokud budou i ostatní výrobci chtít dotaci na nákup svých výrobků? Nebude těmi požadavky zruinovaná?" Vy sami přece věříte tomu, že státní pokladna ve skutečnosti na tomto opatření získá, protože vybere při zvýšení prodejů zboží na dani z přidané hodnoty více peněz, než kolik ji bude stát poskytování dotací. Navíc ještě ušetří na podporách v nezaměstnanosti za všechny nepropuštěné zaměstnance a ještě bude mít příjem z daní, které tito zaměstnanci zaplatí. Čili podle vaší vlastní logiky, na čím větší množství výrobků budete vyplácet dotace, tím vyšší příjmy poplynou do státní pokladny, protože tím více výrobků se bude vyrábět a prodávat a tím více daně z přidané hodnoty se vybere. Popřít, že vyplácení „oblekovného" by pro státní pokladnu znamenalo tytéž blahodárné účinky jako šrotovné, by bylo totéž, jako klást rovnici (+) × (+) = (-); jinými slovy by to znamenalo vršit absurditu na absurditu.

Buďte tedy důslední ve své logice a pokud jste dopřáli výhodu automobilovému průmyslu, popřejte stejnou výhodu i ostatním odvětvím našeho i zahraničního průmyslu. Pokud nám tuto vzpruhu nyní odepřete, nevyhnutelně na sebe uvrhnete stín podezření ze zaujatosti a korupce, toho, že hledíte pouze na prospěch některých, zatímco vaší povinností je starat se o blahobyt všech. V čem je náš průmysl podřadnější oproti průmyslu automobilovému? Zaměstnáváme snad méně lidí, to je pravda, ale také žádáme úměrně tomu menší dotaci. Přitom spousta lidí si v České republice kupuje nový oblek asi stejně často jako nový automobil. Je snad důležitější, aby lidé jezdili v nových automobilech, než chodili v nových oblecích? Jak se zpívá v jedné písničce, šaty dělají člověka a podle obleku se svět měří. A co je pro člověka přednější – aby jezdil autem nebo aby nechodil nahý?

Otázka, kterou vám nyní ryze formálně klademe a na kterou chceme znát odpověď, zní: Co chcete udělat pro nás a pro Českou republiku – poskytnete nám podporu ve formě „oblekovného", která sice bude muset být zaplacena daňovým poplatníkem, avšak podle našeho mínění je pro zemi výhodnější? Nebo se k nám i k naší drahé vlasti obrátíte zády a neuděláte pro nás nic? Zvolte si jednu z těchto alternativ, ale řiďte se logikou; neboť jestliže poskytnete tuto pomoc automobilovému průmyslu, tak jaká by to byla nedůslednost, kdybyste ji neposkytli i ostatním průmyslovým odvětvím?

Sepsal, inspirovaný Bastiatem,