Senátorka ČSSD Alena Gajdůšková hovoří o "velezradě prezidenta Klause", když dosud nepodepsal ústavní zákon, kterým Parlament přijal Lisabonskou smlouvu. Média avšak její výrok prý "zkreslila". Předseda ČSSD Jiří Paroubek proto vydal vlastní prohlášení, kde praví: "S postojem prezidenta Václava Klause k Lisabonské smlouvě nesouhlasím a považuji jej za hraničící s jeho ústavní rolí..." Paroubek však věří, že Klaus smlouvu nakonec podepíše. Jinak by to bylo v rozporu s ústavou a zvyklostmi: "Takové excesy pak vedou k úvahám o údajné 'velezradě' Václava Klause ve vztahu k jeho postoji k ratifikaci Lisabonské smlouvy." Takže pokud to Gajdůšková neřekla, tak to řekl její šéf. A dále slyšíme z řad ČSSD, že jsou možnosti, jak Klause odvolat. Ano, jsou – může to udělat jedině Ústavní soud na základě žaloby Senátu. (Článek 65 Ústavy ČR.) Prezident republiky může být stíhán jedině právě pro tu "zkreslenou" velezradu a pro nic jiného. Trestem pak může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

Nedávný ministr zahraničí a současný senátor Karel Schwarzenberg doufá, že prezident "připojí i svůj podpis". Stejnou naději chovají i zelení a rovněž místopředseda Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal.

Bývalý ústavní soudce Vladimír Klokočka vyvozuje), že Klausovi nic jiného nezbývá, než Lisabonskou smlouvu podepsat - "podobně jako třeba notář, potvrzuje, že k rozhodnutí došlo způsobem předepsaným Ústavou." Vlastně ji podepisovat nemusí – ale v tom případě by měl "okamžitě abdikovat ze své funkce! Jakýmkoliv jiným postupem totiž Václav Klaus dává celému světu najevo, jak pohrdá demokratickými principy".

Tento postup například použil prezident Edvard Beneš, když v květnu 1948 odmítl podepsat komunisty sestavenou "Ústavu 9. května" (kterou sami komunisté nedodržovali, ale které za to nikdo nestíhal). Trvalo však ještě celý měsíc, než abdikoval (7. června 1948).

Ale stejnou cestu jako Klaus teď volil v roce 2002 prezident Václav Havel, když nepodepsal návrh Poslanecké sněmovny na jmenování prezidenta a viceprezidenta Národního kontrolního úřadu. Poslanecká sněmovna Parlamentu svůj návrh na Hrad zasílala 25. dubna 2002. Panu prezidentovi se tehdy nelíbil navržený viceprezident NKÚ, jímž byl místopředseda tehdy končící Sněmovny František Brožík z ČSSD. Že prý nebude nikomu dávat "trafiku". Nicméně s tímto korytářem byl nejmenován i tehdejší prezident NKÚ Lubomír Voleník. Takže ten skončil ve svém úřadu 7. července 2002. Ústava přitom v článku 62, písmeno j) praví, že "prezident republiky jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu", přičemž (článek 97, odstavec 2) tak činí "na návrh Poslanecké sněmovny". Zlobil se tehdy málokdo. Tehdy jsem si dovolil s Havlem nesouhlasit:

"Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident ČR na návrh Poslanecké sněmovny. Tak praví zákon. Zákon nic nepraví o tom, že prezident nejmenuje hodnostáře NKÚ, když se mu nelíbí."

A víte vy co? Havel tento návrh, schválený kvalifikovanou většinou Sněmovny, prostě ignoroval! Za mlčenlivého nezájmu médií a politických hodnostářů. Počkal si na nové volby, novou Sněmovnu a její nové návrhy a nového viceprezidenta a (staro)nového prezidenta NKÚ jmenoval až v říjnu 2002! Tedy – ne, že by podepsal opožděně – on podepsal úplně nový návrh...

Takto zatím Klaus nejedná. On vlastně jedná podle "ústavních zvyklostí", které zavedl prezident Václav Havel jen částečně. Zatímco Havel si podle svého vysvětlil písmeno j) ústavního článku 62, postupuje Klaus podle sousedního i): "Prezident podepisuje zákony". Ústava neříká kdy...

Prezident republiky hodlá vyčkat na výrok Ústavního soudu k celé Lisabonské smlouvě. Náš prezident tak jedná podobně jako německý prezident. A podobně jako polský prezident Lech Kaczyński čeká s podpisem rovněž na výsledek druhého irského referenda. Zatím neexistuje časový tlak, který by Klause měl přimět k podpisu. V Havlově případě tomu tak nebylo: Voleník ukončil své národně kontrolní prezidentství už 7. 7. 2002. A až 17. 10. 2002 byl znovu jmenován. Tehdy nebyla Ústava ve své Hlavě páté dodržována více než tři měsíce – a vyrovnali jsme se s tím. Takže nyní nešilme

Pakliže Ústavní soud shledá Lisabonskou smlouvu jako celek slučitelnou s českou ústavou, pakliže se Irové vysloví v druhém referendu "pro", pak věřím, že prezident Klaus Lisabonskou smlouvu svým podpisem ratifikuje.

Či abdikuje!

Pokud Lisabonská smlouva nakonec vstoupí v platnost a ukážou se její nectnosti, budeme mít možnost s ostatními nespokojenci její text změnit. Anebo můžeme využít v ní poprvé definované možnosti – to jest vystoupit z EU...

Psáno v Praze dne 12. května 2009

*************************************************

Odkazy:
Ústava ČR. Šamanovo doupě z 2.7. 2002: Prezident si balí kufry