Každý zná to rčení: "Aby se s vaničkou nevylilo i dítě." Tak vylévá se především špinavá voda po koupeli, dítě samo se vylije těžko. Ale asi se to někdy nějakému zapomnětlivému tatínkovi povedlo. Takže se to tak říká. A užívá. A každý ví, o co jde. Jenom v jednotlivých případech nechápe každý stejně - co je špinavá voda, určená k vylití, a co to dítě, které bychom vylévat neměli.

Tak třeba fotovoltaika. Kladný vliv dotací se zde projevil v tom, že při hromadné výrobě se zlevnily panely. A pak také - protože jde tím pádem o zajímavý kšeft - mnohem vylepšily! Takže by svým majitelům přinesly nezasloužené zisky...

Špinavé vody je zde spousta: nepřiměřené dotace, zábor jen těžko obnovitelného přírodního zdroje, jakým je úrodná půda - a narušení normálních ekonomických vztahů. Dále vinou zákazu omezit tok elektrické energie, plynoucí aktuálně z těchto zdrojů, se zvyšuje nebezpečí rozpadu jednotné elektrorozvodné sítě. Až po desítkách let zvadnou fotovoltaické lány, čeká nás likvidace nebezpečného odpadu. Nás - protože firmy od svého odpadu utečou (řízeně zkrachují).

Nevylévejme však dítě: Lepší, úspornější, levnější, účinější fotočlánky, jež si po příštím blackoutu bude každý lepit na střechu - aby byl samozásobitelný alespoň v základních životních potřebách: televize, počítač, telefon, chladnička a světlo...

Nečekaným antienviromentálním důsledkem samozásobitelné výroby elektřiny se stalo, že například v Americe v místech, která byla dříve pro moderně žijící lidi (s elektřinou a teplou vodu) nedostupná, protože k nim nevedly sítě, se začala stavět obydlí. Člověk, který znečisťuje už svou přítomností a auty, kterými sem jede, a odpadky, které odtud odváží, a domem, který stojí na dříve přírodní skále uprostřed už nedivoké přírody, se může díky "ekologickým zdrojům" zabydlet i v dřívější pustině a tím ji zničit...

A jak je tomu se světlem, přesněji řečeno světelnými zdroji? Úporná snaha k "úsporám", totiž totalitní diktát, jenž nutí lidi, aby se zbavili jednoduchých a příjemných žárovek - to je ta špinavá voda. Nově se rozvíjející technologie "ledových světel" je pak dítě, které vyfoukne dnešním světlobaronům, co nám dodávají jedovaté nízkosvětelné tvarové zářivky s mizerným barevným podáním, celou jejich vaničku.

Avšak i toto světlo má své stíny: Krom narušení ekonomické a osobní svobody (což se už stalo) nás čeká ještě jedno překvapení: Matematicky podložený předpoklad říká, že když budou k dispozici pouze energeticky šetrné zdroje, spotřebuje se na osvětlení - mnohem více elektřiny! Kdo by zhasínal úsporky, když svítí - skoro - zadarmo!

Na biopalivech však vidím jenom špínu. Etanolová kukuřice v Brazílii a kokosově olejnaté plantáže v Indonésii, které dodávají "obnovitelné" palivo, jež ničí motory, ničí i přírodu hned několika způsoby. Jednak pasivně - podobně jako alergonosná žlutomasa řepky na českých polích. A pak aktivě - pro rozvoj "ekoplodin" se ničí původní prales, a to i vypalováním. Takže například Indonézie se stala - po Číně a USA - třetím největším producentem CO2! Paradox: Evropa, aby chránila své životní prostředí a rozšířila "diverzitu", se chová hůře než za imperialismu. Ano, západní svět se dnes stal ekoimperialistou, který ve jménu ochrany ekologie ničí celoplanetární životní prostředí. A to za ohromného plýtvání penězi svých daňových poplatníků - a chudnutí lidí, co pracují na ekoplantážích!!!

Nedosti na tom. V této vaničce je nejenom spousta špinavé vody, ale objevuje se zde i krev. To, co víme o chudácích orangutanech, se totiž přímo týká i původních obyvatel pralesů, kteří jsou v některých případech nemilosrdně vražděni.

A dostávám se k poslední, zdánlivě neekologické, vaničce. Vaničce, ve které se máchá spousta dětí, které jsou z rodiny Práv Člověka. Multikulturalismus, lidská práva, náboženské svobody a svoboda slova se při drhnutí špíny zašpinily z rejžáku a dnes je pociťujeme spíše jako nadvládu menšin, opovrhování povinnostmi, náboženskou nesnášenlivost - a svobodu sprostě lhát...

Nicméně současná západní civilizace je dítětem prosazování lidských práv. A tak ji, prosím, nevylívejme z euroatlantické vaničky společně se zlými dětmi!

Jako ve všem, i zde platí zlaté Šamanovo heslo:

"Přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně!"

Psáno v Praze dne 2. listopadu 2010 20:35-21:05, přemýšleno uplynulá desetiletí...

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.