23.10.2020 | Svátek má Teodor, Theodor


ŠAMANOVO DOUPĚ: Podivu hodné setkání

4.7.2020

Krameriovka

Dostal jsem pozvánku na udílení Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku. Tedy ne jako laureát, ale jako host slavnostního vyhlášení této ceny, pojmenované po slovutném spisovateli a nakladateli, zakladateli novodobé české žurnalistiky. Díky jeho České expedici mluvíme dnes česky. A díky ní také zemřel v chudobinci... Cenu uděluje Asociace nezávislých médií. Nelustroval jsem ji po internetech, ale protože pozvánka přišla od pana Gustava Murína už počtvrté, tak jsem se na ono setkání vydal. Vzal jsem to jako vhodné podujatie v této mezikoronové době.

Pozvánka tedy přišla kolegovi Moby Dickovi, ale on mi ji velkomyslně přenechal. Do Tyršova domu, kdež jinak sídlí sokolové, jsem se dostavil v úterý 30. června navečer oděn v doporučeném neformálním oblečení. Ale mezi desítkami hostů jsem byl jediný, kdo přišel v kraťasech. Dokonce se zjevili i někteří, kteří přišli v sacích. Jak se posléze ukázalo, zejména pořadatelé, porotci a laureáti.

Setkání jsem vzal vskutku neformálně, v metru jsem si uvědomil, že jsem si doma zapomněl foťák. Ale protože jsem si chtěl hlavně užívat, nejel jsem tam jako reportér. Škoda, mohl jsem si totiž pořídit aktuální album svých mnohých známých a přátel. Připadal jsem si tam trochu jako na nějakém ze soirée v druhé půli 19. století, na nichž se setkávali čeští vlastenci. „Jak se máš, Friči, ty ses vrátil, Náprstku, viděli jste Světlou?, á, nazdar Cimrmane...“

Ještě na ulici jsem narazil na Radima Uzla, an cucá zmrzlinu. Naposledy jsme se viděli na Světě knihy na stánku Ikarie XB, kde křtil jednu ze svých asi čtyřiceti knih. Při vchodu do sálku seděli Vogelovi. Blanka pravidelně organizuje Malé festivaly židovské hudby, její choť Jaromír pro ně zase pravidelně skládá symfonické svity. No a tuto je přece osobně sám pan prezident čs. fandomu Zdeněk Rampas! Už jsme spolu dlouho neseděli v hospodě.

A tamo poznávám Benjamina Kurase, krom jiných aktivit zakládal v Čechách také Židovskou liberální unii a dlouho v ní pak dělal kantora. Jak to, že v ní už nejsi, Bene?

„Ále, jednou mi začaly chodit rozhořčené maily, že se kamarádím s fašisty, a já jsem nechápal co se děje.“ Dělo se, že na jedné z mnoha akcí, na nichž chodí desítky či stovky lidí, se jistý profláklý český nácek nechal vyfotit s Kurasem. Fotku pak zveřejnil na svém profilu, a bylo. „Kuras se nechal vyfotit s náckem!“ Marné bylo vysvětlování. „A tak jsem vystoupil ze ŽLU, abych vám nedělal problémy.“ No jo, to máš tak, když si heterosexuální bílý islamofob, pomyslel jsem si. A Benovi poradil:

„Postav si vlastní synagogu.“

A tamhle je Ivan Hoffman! Nestihli jsme se setkat na půdě Hnutí za občanskou svobodu, až tady. V rádiu jsem ho už neslyšel dávno. Kvůli hloupému vyptávání na jeho kozy, jejichž houfec chová na Zlínsku, jsem se ho nezeptal, jestli ještě píše do Deníku. Když do konce loňského roku tam měl Den Ivana Hoffmana, a pak už jen Týden IH. No aspoň vím, že dotace na svá zvířata nepobírá, jen je má registrovány pro případ nemoci šílených koz. A zaslechl jsem, že teď píše do Playboye. A později, že „pro Deník je moc drahý“...

A tamhle je Viktorie Hradská! Na její „suaré“ s českými spisovateli v prostorech bývalého zbrojařského zaměstnavatele jsme se ženou Ivanou chodili, když byl ještě naživu její choť Alex Koenigsmark; naposledy jsme se viděli na jeho pohřbu...

A už se zklidněme, předávání cen začíná. I s kulturní vložkou, tedy zpěvavě lkajícími a lkavě zpěvavými houslemi Alexandera Shonerta. Aha, tak toho určitě zajistila Blanka Vogelová, protože jsem ho slyšel už vloni na MAŽIF. A pak už zněly proslovy chvalořečníků i chválených, ale místně nabízený časopísek, do kterého jsem si psal poznámky jsem někde vsel. Na něco jsem si ještě vzpomněl, něco jsem později vynašel. Třebaže jedním z prvních laureátů Krameriovy ceny za nezávislou internetovou žurnalistiku byl Ondřej Neff (za Neviditelného psa). To, že letos byli oceněni spisovatel a publicista Benjamin Kuras, novinář, moderátor a písničkář Ivan Hoffman a biolog, investigativní novinář a spisovatel Gustáv Murín si ještě pamatuju, i to, že laureátů bylo nakonec sedm. Dohledal jsem si: Ještě sociolog Jan Keller, novinář Lubomír Huďo (utekl ze Slovenské televize), novinář Ludovít Štefko a scenárista a spisovatel Josef Hudas Urban. Ano je to stále ještě československé ocenění.

A taky jsem si vynašel, že porotu tvořily tyto osobnosti: Tomáš Kňourek, místopředseda Rady Českého rozhlasu, Jaroslav Plesl, šéfredaktor MF Dnes, Radomír Pekárek, šéfredaktor První zprávy.cz, Jaroslav Bašta, dnes „komentátor současného dění“, dříve ministr ve vládě Miloše Zemana, pak velvyslanec v Rusku a na Ukrajině, Stanislav Novotný, předseda Asociace nezávislých médií. (Někteří byli přítomni, Baštu jsem poznal.)

Nu, „nezávislost“ nemusí ještě znamenat ani kvalitu, ani pravdivost, jak i na tomto setkání zaznělo. Co nezaznělo: Někdy se spíše může klonit k „alternativě“, přesněji ke spikleneckým teoriím. (Třeba jako Haló noviny...) Někdy může být zdánlivě nezávislé médium ve skutečnosti závislé - na dotacích (třeba „studentský časopis pro seniory“ Babylon, jenž požírá většinu peněz, které Ministerstvo kultury vyčlenilo pro podporu nezávislé české literatury...).

Faktem je, že letošní laureáti, laudátoři i porotci byli všichni muži, a to bílí muži; heterosexualitu jsem nezkoumal. Avšak cítil jsem se pak v nastavené hodince, kdy jsme debatovali u pohárků s vínkem mezi těmi lidmi velice dobře. I proto, že jsem mohl zůstat nezávislý na jejich nezávislosti!

Asi jsem taky nacista.

Psáno v Praze na Lužinách ve čtvrtek 2. června 2020

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Prodej rodinného domu v Soběslavi
Prodej rodinného domu v Soběslavi

tř. Dr. Edvarda Beneše, Soběslav - Soběslav II, okres Tábor
4 100 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.