Zatímco se na Václaváku scházeli rozhněvaní občané v protestu proti vládě, začalo se na rohu Staroměstského náměstí u tamního mikulášského chrámu shromažďovat jiné shromáždění. Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) pořádalo už po dvacáté akci „Kulturou proti antisemitismu“. Konává tak pravidelně vždy v období kolem Jom ha-šoa, což je izraelský svátek k uctění obětí holokaustu. V Izraeli se svátek slaví zároveň jako Jom ha-zikaron la-šo’a ve-la-gvura‎, aneb Den památky na šoa a hrdinství. Tento den se připomíná šest milionů obětí šoa, ale rovněž i hrdinství jednoho a půl milionu židovských vojáků, kteří v různých spojeneckých armádách a partyzánských oddílech bojovali proti nacistickému zlu. Připomeňme zde, že ve druhé světové válce nebyli Židé jen pasivními oběťmi. V této válce bojoval každý desátý Žid! (Přičemž každý druhý žil v německém područí.) Proto bylo jako datum tohoto svátku vzato výročí povstání varšavského ghetta, od něhož právě letos uplynulo 80 let.

Pintlich ve dvě odpoledne začala akce tradičním Pochodem dobré vůle. Několikasethlavý dav se pod vlajícími izraelskými, jeruzalémskými, českými a německými vlajkami za troubení šófarů vyřinul už tradiční cestou přes Kafkovo náměstí do Maiselovky, zabočil k Pinkasově synagoze, aby na chvíli spočinul na Palachově náměstí. Zde organizátoři z Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) připravili krátké hudební vystoupení pod vedením kantora Michala Foršta a zpěvačky Ludmily Hejretové. Pochod pak pokračoval přes Mánesův most do Valdštejnské zahrady, kde proběhl další program.

Od 15:00 hodin tam pak v salle tereně dalším troubením šófarů začala samotná kulturní část akce. A to pod záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Na místě se svými projevy vystoupili předseda české pobočky ICEJ Mojmír Kallus, 1. místopředseda Senátu Jiří Drahoš, primátor Prahy Bohuslav Svoboda, ředitel Židovského muzea Leo Pavlát a v neposlední řadě i velvyslankyně státu Izrael Anna Azari. Mnohokrát zde zaznělo, že antisemitismus není mrtvý, bohužel však poslední dobou opět narůstá, zejména ve „starých“ zemích staré dobré Evropy. Odkud spousta Židů emigruje do Izraele - paradoxně kvůli tomu, aby jejich děti mohly žít v bezpečí. A naštěstí stale ještě platí slova staré biblické písně, zpívané i za pochodu: Am Israel Chai!, aneb Izrael žije! Setkání, které ve svých venkovních prostorách dlouhodobě hostí Senát, moderovala redaktorka Českého rozhlasu a moderátorka TV Noe Veronika Sedláčková.

Slovní část kulturního pořadu zabezpečoval svým přednesem herec Jan Potměšil, jenž četl ukázky z básnické sbírky tatínka akademické malířky Helgy Hoškové-Weissové. Ta hrůzy šoa přežila a dodnes, i ve svých 93 letech, o nich vydává svědectví. Potěšilo společné vystoupení členů její rodiny, kdy na akordeon hrál syn Jiří, na violoncello vnučka Dominika, doprovázeni triem malých pravnoučat. Odpovědí na pokusy eliminovat židovský národ bylo jejich pozdější skotačení malých kůzlátek kolem renesanční kašny.

Na místě se setkali dávní i blízcí známí i neznámí, popovídat jsem si mohl s další vitální přeživší, paní Michaelou Vidlákovou. Přímých svědků nacistického běsnění je už málo. Proto bylo potěšující vidět na místě mládež, některé ze 180 žáků z České republiky, Slovenska a Německa, kteří se věnují nelehkému problému holocaustu ve studentském projektu, jehož tématem je jeho umělecká reflexe. A právě díky těm německým mladým se mohla na akci objevit i německo-izraelská vlajka jako transparent. Ostatně, ze značek turistických autobusů, které parkují před Malou pevností v Terezíně je vidět, že převážnou část zdejších návštěvníků tvoří Němci. Někteří turisté dokonce neopomenou zavítat i do opomíjené, i když hlavní části památečního Terezína, totiž do zdejšího ghetta. Vnuci provinilého německého národa tak mají zřejmě větší znalosti o dávných válečných událostech než vnuci provinilého národa českého. Kde téma šoa (holokaustu) rezonuje na pouze těch českých školách, kde se mu s osobním zaujetím věnují ředitelé a učitelé.

Zřejmě i kvůli současně probíhající protivládní demonstraci nepadla o proběhlém pochodu a následném shromáždění v hlavních zpravodajských médiích ni zmínka. Tak se záběry s komentářem objeví časem alespoň ve vysílání televize Noe...

Informováno z pražských Lužin v úterý 18. dubna 2023

Kdo má zájem o další fotky, uzří je na Facebooku autora