Jsem typický případ koronaviru bez příznaků

Takhle nějak před dvaceti lety jsem začal kašlat. Či po-kašlávat. Ne stále, ale když ano, je to nepříjemné. Během let jsem prošel mnohými vyšetřeními. Tuberu nemám. Plíce jsou v pořádku. Astma nehrozí. Nakonec jsme se s paní zubařkou shodli na tom, že za mé špatné zuby – a následně i za kašel – může reflux, totiž nedokonalé uzavření žaludku směrem odshora. Od paní obvoďačky jsem dostal patřičné prášky a kašel se téměř zcela utlumil.

Ale zase se vloni na podzim poněkud obnovil. Ještě jsem nebyl na alergologii, tak mne tam paní doktorka poslala. V lednu jsem se dověděl, že nejsem alergický na nic, co je ve vzduchu. Pan alerolog chtěl ještě další vyšetření krve, což proběhlo, načež nastala korona. Další návštěvu jsem tedy absolvoval až v květnu. Ne, skutečně nejsem alergický, ale pro sichr jsem byl poslán na plicní.

Na plicním dobrý, test na kapacitu plic asi 120 %. Na rentgen mne neposlali, ten můj poslední je mlád teprve dva roky, a krom toho - na naší poliklinice je „RTG mimo provoz“. Přesněji – funguje, ale je vyčleněn pouze pro vyšetřování podezřelých koroňáků.

Po skončení kolečka jsem se zase objednal ke své paní doktorce, abych jí předložil výsledek práce jejích kolegů. Dostal jsem se k ní arciže až po prázdninových dovolených. Už to budou tři týdny. Paní doktorka se podívala na papíry od alergologa a pravila mi, že jsem alergický. Tedy, že jsem prošel nějakou alergií, ale neví se, jakou.

Tak jo, alergolog ví, že nejsem alergický, má dlouholetá léčitelka ví, že jsem. Nejspíš jsem alergický na roušky! A určitě na klimatizaci a cigaretový kouř. Při tomto vyšetření jsem měl hubu schovanou v jednorázovce, přesto jsem si kašlal i do ohbí lokte. Paní doktorka se mi podívala do krku a byla spokojená, jak je pěkný. Asi teda alergie, na kterou jsem dostal další prášky. Paní doktorka asi nemyslela na koronu, která je ostatně pouze hrou tajných služeb. Nevymlouval jsem jí to.

Šel jsem domů, avšak kašel se zhoršoval. Zhoršoval se velmi, ačkoliv jsem popíjel kašlací kapky a vařil si bylinné čaje. To nebyla alergie. Že bych měl koronu? Zavřel jsem se raději do domácí izolace a sebepozoroval se: Kašel byl produktivní, nikoli suchý, jak by měl při koroně býti. Ještěže jsem si nakoupil papírových kapesníčků! Teplota se pohybovala mezi 35,5 až 36,4°, jen jedinkrát za dva týdny se zastavila na 37°. Čich a chuť zůstaly zachovány. Prsty se mi nečervenají, ani se neobjevuje vyrážka jinde po těle.

Čili jsem typický případ koronaviru bez příznaků! Měl bych se nechat otestovat. Minulý čtvrtek jsem si řekl, že bych mohl zkusit nějaký ten odběr z auta, počasí nebylo zrovna skvělé. Tak že bych se objednal – a zaplatil si samovyšetření? Nu podíval jsem se na několik internetových nabídek a zjistil, že nejbližší termíny jsou volné až na středu! To jsem už procházel nabídky i pouze pro pěší. Nakonec se mi zalíbila nabídka kladenské nemocnice, mám tam z Lužin jen asi půl hodiny autem. A z auta dělají i odběry. A nabízejí i rychlotesty za pouhé tři stovky! Ale zase nejbližší termín je až na středu!

A tak jsem si objednal za čtyři stovky plus dopravné rychlotest přes internet. Rychlotest, který nezjistí, že mám koronu, což bych po sedmnácti dnech od prvního nealergického kašle stejně už neměl, ale zjistí, jestli jsem koronu měl.

Při hledání místa, kde by mne v Praze co nejdříve vzali na testy, jsem poněkud křičel na chudáka počítače, který za nic nemůže. Protože, kletě, co je to za „zvládání epidemie“, když podezřelec čeká tejden na odběry – a pak až další tejden na výsledky? K čemu je po dvou týdnech nějaké trasování? Není divu, že v Praze prakticky zkolaboval systém chytré karantény! („Nedaří se dohledávat místa nákazy, pokud jím není domácnost nebo zaměstnání,“ pravila ve středu ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.) Není divu, že se v Praze náramně zvyšuje počet potvrzených případů. A není to proto, že se dělá více testů. Je to proto, že se dělá málo testů! K čemu je třeba dvacet tisíc odběrů za den, když se k tomu odběru dostanete až za týden? A když (slovy paní ředitelky) „se nedaří nakažené kontaktovat do 48 hodin“.

V noci na minulý pátek mi chrastilo za hrudní kostí tak hlasitě, že mne to až rušilo při usínání. Ráno jsem pak zavolal své léčitelce, která má avšak v pátek administrativní den. Vyslechla mne, doporučila kapky, a kdyby se to nelepšilo, mám se v úterý zastavit. V pondělí byl totiž státní svátek, pročež se ani většinou nikde nedělaly odběry, alespoň ne ty, na které se lze objednat. Nevím, jestli korona slavila státní svátek. Asi ano, podle sebe.

Do pondělka se to zlepšilo. V úterý přišel zaplacený rychlotest. Jsem negativní. (Byl jsem – v úterý, a to z 95% pravděpodobností.) Bez příznaků a bez protilátek.

Takoví jsou nejhorší!

A ten kašel? Tenhle byl kvůli nastuzení z drobného průvanu, na který jsem háklivý. A proč kašlu dlouhodobě? Zdeněk, můj spolužák z gymplu (takto pan doktor ve Stráži nad Nisou), pravil, že mám nejspíš citlivé průdušky. Ten kašel by mohl být nakonec taky způsoben třeba i psychikou.

Kašlu na to!

Psáno v Praze na Lužinách ve čtvrtek 1. října 2010