Včera padla vláda. Přesněji: Sněmovna Parlamentu ČR jí vyslovila nedůvěru. Ještě předtím komunistický provokatér a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip požádal předsedajícího o vyhlášení minuty ticha "na památku obětí bombardování Jugoslávie", k němuž došlo před deseti lety. Poslancům nezbylo nic, než pietně ztichnout. Snad se ty vteřiny ticha týkaly i obětí srbského nacionalismu v Srebrenici, Sarajevu i Kosovu! Ale o těch se dnes nemluví. Připomenu tedy několik svých deset let starých článků, aby si osvěžili paměť jak poslanci, tak i mladiství čtenáři Psa.

1. února 1999 jsem vyzýval Vraždit se nemá:

"Teď hlavně musí přestat utrpení civilistů v Kosovu, je třeba najít cestu, jak ukončit neustálý kolotoč násilí na Balkáně. Přímo se to týká i nás, Česká republika se totiž musí s uprchlíky z této oblasti nějak vyrovnat. Což je věcí ekonomickou. Aby nebyli stříleni vesničani v odvetu za teroristické/partyzánské útoky, to je zase věcí lidského soucitu... A pro budoucnost je samozřejmě správné, aby byly tyto kriminální zločiny (jugoslávské úřady tvrdí, že nikoli "válečné", v Kosovu přece není válka) obou stran souzeny. Pokud k tomu nedojde v samotné Jugoslávii, pak před stálým mezinárodním tribunálem. Tam by samozřejmě měli stanout i vrahové z albánské strany. Srbská odpovědnost je však větší, jde o odpovědnost vlády evropského státu!!!
...Zmiňovaná Srebrenica byla označena jako "území chráněné OSN", jenže co zmohlo pár vojáčků s pistolkama, kteří na to nebyli vybaveni! Sem se stahovali civilisté před útokem jugoslávské armády v marné naději v mezinárodní záruky. Akorát že jich pak po obsazení oblasti nacionálkomunisty několik tisíc zmizelo! Akorát, že pak bylo objeveno několik tisíc těl v hromadných hrobech! Voni si je postříleli Bosňáci sami, aby se nad nimi svět ustrnul! Děte se vycpat!
Podobné je to se Sarajevem... Odkud dopadaly na město, na jeho kostely, mešity, synagogy, sídliště, knihovny, galerie, vládní budovy, letiště, tramvaje, nemocnice... odkud dopadaly ty další desetitisíce střel??? Novinář Štětina to řekl jasně: Když se dostanete do Sarajeva, pochopíte situaci velice rychle: V horách nad městem se objeví obláček kouře, potom zahřmí a někde ve městě se ozve detonace. Kdo tam seděl u těch děl? Kdo se díval hledím ostřelovačské pušky? Vrazi, podněcovaní, podporovaní a chránění malým diktátorským hajzlíkem, nepovedeným Hitlerem, chudokrevným Stalinem a nedomrlým Saddámem Slobodanem Miloševičem!!!
Po Sarajevu následují vraždy v Kosovu, vraždy připravované a provedené opět jugoslávskou armádou a opět posvěcené jugoslávskou vládou, koho to může překvapit?...Jugoslávie má "právo" na území Kosova, kosovští Albánci mají "právo" na svoji národnost. Dalo by se říci, že to jsou jakési pseudo-Sudety. Ale Miloševič bohužel není Edvardem Benešem..."

12.3. 1999 jsme vstoupili do NATO. A pár dní nato, 24.3., začali bombardovat Jugoslávii. Před deseti lety jsem se obával že Začala 3. světová válka:

"24. 3.1999 v 19:58 středoevropského letního času začaly na území Jugoslávie vybuchovat první Tomahawky. Letecký úder následoval bezprostředně poté. Ve 20:17 vystoupil prezident Clinton s poselstvím k národu.
...Na Balkáně umírají "nevinné" i vinné oběti už pěknou řádku let. V posledním roce v Kosovu. Právě proto, že mezinárodní síly nezasáhly okamžitě, když válečný zločinec Slobodan Miloševič rozjížděl s jinými válečnými zločinci (mezi něž lze počítat i chorvatského Tudžmana) stroj nacionalismu a nesnášenlivosti.
Měly mezinárodní síly jinou možnost než zasáhnout? Miloševič jim ji nedal. Eskalací násilí, pohrdavým postojem k doporučením Rady bezpečnosti, srovnáváním jedné kosovské vesnice za druhou se zemí vyprovokoval tuto nevyhnutelnou odpověď....Nelze srovnávat bandity z Kosova s vojenskými silami a vládou Jugoslávie. Ti druzí jsou totiž zástupci státu, jenž je členem OSN a který podepsal určité mezinárodní smlouvy, jež se zavázal dobrovolně dodržovat. Saddám Miloševič to byl, kdo před více než deseti lety zrušil autonomii Kosova a místo zvolených zástupců dosadil srbské úředníky.

3.5.1999 jsem odsoudil Nelidskost lidskosti, se kterou jsme humanitárně bombardovali, abychom zabránili hrozícím ztrátám vlastních vojáků:

"Znáte to sami: Kolikrát člověk, veden dobrými úmysly, aby neublížil, ublíží víc, než by musel... Po druhé světové válce, která byla také způsobena politikou dalších a dalších ústupků dobyvačnému hitlerovskému režimu, si společenství národů uvědomilo, že zlu je potřeba vždy se postavit. Čelit mu silou. Jenže brzy mělo zlo atomové zbraně a Západ začal praktikovat politiku zadržování. Zlu je potřeba se postavit, ale jen do určité úrovně, aby konflikt nepřerostl v jadernou válku...
...První chybou mezinárodního společenství bylo neustálé ustupování Miloševičovu režimu. Evropa ani svět se nechtěly přímo vojensky angažovat. Kdo však byl tehdy před deseti lety takový šaman, aby tušil hrůzy budoucnosti? Nehodlám opakovat výklad událostí na Balkánu a soustředím se jen na současné Kosovo:
Na etnické čištění odpověděl Západ (vojska NATO s USA v čele) důrazným zásahem, ovšem pouze leteckými údery. Myšlenka byla, že tak se bělehradské vedení donutí k souhlasu s umístěním ozbrojených mírových sborů v Kosovu. Po několika dnech však bylo jasné, že "pouhé" letecké zásahy nebudou stačit. Ale řeklo se, že v žádném případě NATO nepoužije ozbrojené pozemní síly! A tvrdí se to dodnes!! Že prej by to nebylo humánní!!! Miloševič tedy může v klidu dokončit genocidu Albánců v Kosovu a pokračovat s ní i v Černé Hoře.
Místo toho, aby se začalo s veškerou vehemencí plánovat a připravovat nasazení pozemních sil (když už tato varianta nebyla z politických důvodů vojáky logisticky připravena!), vidíme všechny nectnosti dřívější politiky "zadržování"... Dlouhodobost útoků vede k občasnému "úletu" techniky a k zásahu nechtěných cílů. Pokud bude pokračovat masivní bombardování bez přímého zásahu pozemních sil, můžou jugoslávští civilisté utrpět větší ztráty než při mohutném pozemním útoku. A nejde jen o smrt a fyzická zranění. Jde i o psychické strádání. Ničením jugoslávského průmyslu vznikají sociální a ekologické škody. Další problém vyplyne, jestliže budeme natolik zbabělí, že pouze vyzbrojíme kosovské bojovníky. Obávám se, že po svém vítězství nebudou takovými demokraty, jak bychom si představovali. Spíš tak něco mezi mudžahedíny a contras..."

Jste tady ještě? Pak přidám svůj Nerezervovaný postoj ze 7.6.1999:

"Bude na Balkáně mír? Proč by neměl být. Vždyť přece "Srbové přijali mírový plán", jak praví titulní strana novin. Jenže, když si přečtu, co vlastně bělehradský parlament schválil, tak je to trošku jiné: Byly schváleny principy, na základě nichž má vzniknout dohoda, jejímž účelem bude "dosažení postupu směrem k řešení kosovské krize". Proto dále bombardujeme území Jugoslávie.
Bombardujeme proto, aby od naznačené cesty Srbsko neustoupilo. Bombardujeme proto, protože rok vyjednávání nevedl k výsledku. K výsledku vedlo jedině bombardování. K rychlejšímu výsledku by vedla pozemní intervence, jenže z různých politických důvodů - postoj veřejného mínění v členských zemích NATO k možným vlastním obětem, výhrůžky Ruska, politický tlak Číny - to nebylo možné. Bombardování začalo, když vyjednávání nevedlo k cíli, kterým je ukončení genocidy Albánců v Kosovu. Bombardování pokračovalo, když naopak srbští nacionálkomunisté genocidu Kosovců zintenzivnili. Bombardování přestane, až přestane genocida Kosovců.

Netancoval jsem po zahájení bombardování radostí, ale nebyl jsem rezervovaný. Bombardování jsem podpořil, i když jsem si byl vědom nutných budoucích "vedlejších účinků" (nevinných civilních obětí). Protože jedině zlo bombardování mohlo zastavit zlo genocidy."

Bohužel, dalších deset let byl Kosovu poskytován pouze cukr a žádný bič. Načež situace vykrystalizovala tak, že z důvodu politické neschopnosti mezinárodního společenství se zde urodila nezávislost, vedená těmi bandity ("tak něco mezi mudžahedíny a contras"), které jsme nedovedli "usměrnit k demokracii"...

Kompilováno, linkováno a poznámkami osazeno v Praze dne 24. března 2009

****************************************************************************************************************************

Další historická Šamanova doupata k tématu:
23.1 1999: Vstanou noví Hitlerové
7.4.1999: Heydrich v Bělehradu,
19.4. 1999: V Černé Hoře se bude bojovat za Prahu
17.6.1999: Mír na Balkáně
5.8.1999: Balkánské zločiny a evropské peníze
(Poznámka: Mozzila Firefox mi u těchto předpotopních odkazů kazí diakritiku, Internet Explorer ukazuje dobře.)