Komunisté zůstanou v opozici, i když ani oni nebudou mít úplně nejjednodušší pozici. Když totiž Rusko otočilo kormidlo a přestalo předstírat, že mu radar vadí, proč by měli být papežštější než papež? Jistě se budou chtít zalíbit těm českým rozumářům, kteří rádi opakují, že se "nic nezměnilo" a že "dřív tu byli Rusové, teď tu budou Američani". Koho bůh zavrhne, toho raní slepotou, a kdo nevidí rozdíl mezi ruským a americkým přístupem, je věru mdlého ducha.

Zbývá sociální demokracie. Dne 2. dubna zde na Psu vyšel článek Lubomíra Zaorálka Proč nechci rusko-americký radar. Zaorálek  je v sociální demokracii muž číslo jedna pro zahraničněpolitické otázky. Když materiál psal, měl hlavu plnou zkušeností z moskevské mise sociální demokracie. Tón jeho článku je značně mírnější, než jsme u něho byli zvyklí. Nicméně i v tomto mírném článku se fatálně zmýlil, když hudl na strunu zcela prasklou.  Nešlo a nejde o žádnou rusko-americkou dohodu, ale o naprostou a jednoznačnou podporu NATO Američany připravované kontinentální obraně proti reálnému nebezpečí napadení balistickými střelami.

Sociální demokracie je státotvorná strana a je velká pravděpodobnost, že se vrátí do vlády už po příštích parlamentních volbách, přinejmenším výzkumy veřejného mínění to naznačují. Komunistické "čím hůř tím líp" by jí mělo být cizí. V politickém boji vlády a opozice by měly být bezpečnostní otázky tabu, v těch by měla být opozice s vládou v zásadě zajedno, tím spíš, že první kontakty s Američany učinila právě sociálnědemokratická vláda, jakkoli to Jiří Paroubek zbaběle a alibisticky popíral. Za situace, kdy v táboře zelených je šest neřízených střel, leží na sociální demokracii zásadní odpovědnost, jak se zachová při hlasování v parlamentě. Tady jdou žerty stranou, v sázce je budoucnost naší země.