Letecký akrobat Roman Kramařík se vydal v letadle Cessna na cestu kolem světa. Má ji naplánovanou na 46 dní a sportovním výkonem chce přispět k oslavám stého výročí vzniku Československa.

Je to podnik sympaticky vonící starými časy. Letadlo nese znaky OK – TGM. Inspirací letci byla knížka Jana Antonína Bati o jeho předválečné obchodní cestě. Cestou se chce dotýkat české stopy. Jediné, co chybí ke stylové čistotě, je fakt, že letadlo není české výroby. Ale pak by to bylo až moc dokonalé.

Je dobře, že si v osmičkovém roce připomínáme i pozitiva a cesta kolem světa je krásný symbol toho dobrého, na co chceme navazovat, na odvahu a na podnikavost.

V den, kdy se Cessna odlepila od země, prokmitla médii zpráva o tom, jak mladí lidé neznají historii. Je to hodně paradoxní, protože právě v osmičkovém roce na nás dotírá historie ze všech nároží. Spíš by se dalo čekat, že mladým lidem poleze krkem. A ono je to jinak, statisticky vzato.

Důvod k lamentaci to není. Neznalosti historie, jak kdo. Někdo má znalosti, někdo ne. Neznalosti byly vždycky. Namátkou si vzpomínám, jak na novinářské fakultě kladl adeptům na studium pan profesor Kovářík otázku: „Kdy byla Velkomoravská říše? Můžete se splést o tisíc let.“ A málokdo se trefil. A z dětství – to bylo v tuhých padesátých létech, v době totálního mytí mozků - páčila paní učitelka z mé spolužačky, kdo to byl Lenin. Netušila.

„No přece, on vedl… on vedl… koho vedl Lenin?“

„Lenin vedl Němce!“ pravilo děvčátko, blažené že si konečně vzpomnělo.

Ano, blažená je nevědomost a přeji mladým jejich nevědomost a hlavně jim přeji, aby je žádné osmatřicáté a osmačtyřicáté roky nepostihly, ani srpny osmašedesátého.

A panu Romanu Kramaříkovi přeji šťastné dotyky české stopy a hlavně mu přeji šťastný návrat.