Podívejme se na dvoje poslední volby s aktuálními důsledky. Nejdřív to byly parlamentní volby a jejich výsledkem je nynější Fialova pětikolka. Následovaly přímé volby prezidentské, zvítězil v nich Petr Pavel.

Před parlamentními volbami všichni říkali, že to vítězství jedné dvou a jedné trojkoalice spojené do pětikoalice (anebo dvou-superkoalice, berte jak chcete) dopadnout dobře, protože podle hesla každý pes jiná ves se pět subjektů nemůže na ničem rozumně shodnout a že jediné pojivo politického útvaru s Piráty na levici a ODS na údajné (ehm…) pravici je Andrej Babiš, což je málo k tomu, aby se s tím dala rozumně vést země v jasně definovaném směru k pochopitelnému cíli.

Pánbu nebyl tenkrát doma, milion hlasů spadlo pod stůl, vítězná partaj musela do opozice a pětikolka se ujala vlády. Ukazuje se, že se nemůže na ničem rozumném shodnout a nevede zemi nikam, natož pak jasně definovaným směrem k pochopitelnému cíli.

Před prezidentskými volbami všichni říkali, že Andrej Babiš to nemůže vyhrát, protože se voliči všech ostatních preferencí proti němu spojí, takže vyhraje generál Petr Pavel. To ale není politik a bude odkázaný na to, co mu kdo nakuká a bude jen papouškovat, co mu poradenský tým napíše na papírek.

Dopadlo to jak dopadlo, Babiš prohrál, Pavel zvítězil o milion hlasů a Pavel podepisuje zákony, které pak chce dát k soudu pro neústavnost a pak jeden den nepodepíše a druhý den podepíše, aby lidi měli část na rozmyšlenou, přičemž titíž lidi mohli přemýšlet měsíce dopředu, protože bylo známo, jaké důsledky zákon bude mít, pokud ho prezident podepíše.
Čo bolo, to bolo, věci se mají jaké jsou. Co ale dnes lidi říkají do budoucna?

Říkají, že Fiala s pětikolkou příští volby projedou na celé čáře. Vyhraje je Babiš. To není žádný objev typu žárovka, protože on je před tím vyhrával taky. Bude mít kruté podmínky se složením vlády, jelikož mu bude chybět kamarád prezident. Pokud něco vznikne, bude to roztodivný útvar bůhví s kolika nohama, jisté je, že bude mít hlavu vola který mečí jako koza.

Uvidíte, že zase dojde na to, co všichni říkají. Není to důvod k radosti.

Radost jsme měli naposled na přelomu roku 1989 a 1990. No a vidíte, jak to dopadlo.