Tak se to ale pěkně sešlo: předražená cena za e-shop s elektronickými dálničními známkami, do toho exministr Kremlík s osmimilionovou půjčkou od rodičů, kteří si osm a půl mega nemohli v životě z gáže ušetřit. Aby čert nechtěl, ministryně práce Maláčová oznámila enormní navýšení výdajů na informační systém na vyplácení dávek. 

Načež vlítla policie do ministerstva a sebrala jejího náměstka Jana Baláče a šéfa bezpečnosti informací Karla Macka.

Méně odolná ministryně by podala demisi. I takové věci se staly. Ale ne tak Maláčová. Ta nejdřív utíkala na Hrad za prezidentem Zemanem, načež požádala premiéra Babiše o svolání Bezpečnostní rady státu.

Tohle tedy víme, ale moudrý z toho nemůže být nikdo.

Občan pozorující dění zvenčí musí z průběhu dějů nutně usoudit, že celý princip zadávání veřejných zakázek je nějak divně nastaven. Má vycházet z nejvýhodnější ceny, proč je tedy každá zakázka tak nesmyslně předražená? Proč je z každé zakázky soud? Proč všechno musí nutně skončit malérem? A to hlavní: proč se to nezmění, když je to tak evidentně dlouhodobě špatně?

Druhý úsudek: Jana Maláčová je chytrá žena. Když začalo hořet, neběžela ani za Hamáčkem, svým předsedou, ani za Babišem, taky svým předsedou (vlády), ale za Zemanem, který by do exekutivních věcí teoreticky neměl co mluvit. Ale chytrá Maláčová si uvědomila, že právě toto je příležitost pro mstivého kazisvěta, aby se zase zaskvěl v celé své velebnosti. Jestli mu vysvětlila, jak velmi si váží jeho státnického génia, je z bryndy venku.