Ony se odposlouchávají i telefony, jaksi preventivně, a jsou jich u nás opravdu tisíce. Neprovádí osobně policie, ale technik telefonní společnosti, jemuž policie dodá seznam čísel, které si přeje "monitorovat". Pak technik seznam zase odevzdá a žádný záznam se nevede. Samozřejmě je to osoba s bezpečnostní prověrkou a pokud o ni nechce přijít či si vůbec obecně nepolepšit a případně přijít o zaměstnání, tak to stejně samozřejmě nikdy neshodí. Zda k tomu existuje jakési soudní povolení, ten člověk neví. Policie mu to nesvěřuje, prostě dodá seznam. Tyto hovory se nahrávají na DVD a dále s nimi už zachází právě jen policie. T.j. její analysátor. Dostává tím jednak základní přehled o stycích, předmětech zájmů, ale i pohybu "monitorovaného", jednak pátrá po všem, co by se proti té osobě dalo v pádu potřeby zadavatele vhodně použít. A potom ovšem, v pádu potřeby, vhodně použije. Však si to zatraceně dobře uvědomovali naši fotbaloví rozhodčí, byť měli kódový jazyk spíše připitomělý, ale stejně dobře to vědí i drogoví dealeři. Jisté je, že bez spolupráce předmětného technika (na kterékoli z ústředen) prostě nikdo nemá možnost tento druh odposlechu zjistit a hlavně dokázat.

V USA zas, právě skrze zločince a zejména drogové dealery, zrušili možnost volat i do veřejných telefonních automatů a už i tam lze volat jenom z nich. Neboť při hovoru z automatu do automatu byl monitoring na nic.

Když jsem v roce 1974 nastupoval do zaměstnání u amerického DoD podepsal jsem také souhlas s tím, že můj telefon může být kdykoli monitorován; vyfasoval i hezké nálepky s touto informací, abych si je na svůj telefon nalepil. Ten souhlas proto, že Američané si své soukromí hlídají a kdybych náhodou něco prováděl a důkaz byl zjištěn bez soudního povolení, či tedy mého předchozího souhlasu, nešlo by ho u soudu použít. Vůbec se to arciť netýkalo mých účtů, o něž se staral Pacific Bell. Itemisovaný účet, hovor na číslo, kolik minut a za kolik, zde u nás ostatně bylo cosi, čeho se zákazníku až donedávna nedostávalo, údajně prý to bylo technicky nemožné, vzkazovala Česká pošta a pak i její následovníci až do loňska. I za minulý měsíc mi zas, teď od O2, přišel účet vykazující jen počet hovorů v tom kterém platebním pásmu. Dále děleno na místní a dálkové + do ciziny. Mám-li tam zahrnut hovor nikoli můj, je prostě nezjistitelné. V čemž se to shoduje s tím monitoringem ve službách Policie ČR.