Pokus maďarské vlády samozřejmě není tak dalekosáhlý, nicméně je to velká rána pro maďarské občany a zpochybňuje to principy chystaných penzijních reforem obecně: když si to mohli troufnout Maďaři, proč by to nemohla udělat vláda v Praze? Možné je všechno, jak například dokazuje mafiózní spojení na pražském magistrátě. Volby jsou jen legalizace spolčení předem uzavřených.

Jde o to, že Maďaři povinně odváděli část mzdy do soukromých pojišťoven. To je jádro propagovaných penzijních reforem. Bude nadále zachován systém průběžného financování penzí, že tedy nyní pracující budou přispívat částí výdělku na živobytí už nepracujících senioru, plus lidé si budou odvádět další část mzdy a tato nucená úspora jim bude vyplacena, až přestanou pracovat. Ošidnost je očividná - předpokládá stálý ekonomický růst a nepřetržitou politickou stabilitu. Takové perspektivě se může občan ze středoevropského regionu jenom smát, z pozice svých historických zkušeností. Úsměšek nyní potvrzují Maďaři. Vaše penzijní úspory jsou rukojmí v rukou toho nejhoršího gangstera, který toho v dějinách zločinu nejvíce ukradl a na počet obětí je také nejkrvavější, totiž státu. Že se stát neštítí ničeho, teď dokazují v Maďarsku.

Maďarští papaláši jistě budou ujišťovat obyvatelstvo, že o své peníze nepřijde. Jenže ty peníze splynou se státním výdajovým řečištěm a politici nelitují žádných výdajů z veřejných peněz na to, aby byli znovu zvoleni.

To, co se děje v Maďarsku, by mělo být vážným mementem v debatě o penzijní reformě u nás. Stát je zločinec, který je kdykoli připraven vás okrást o peníze.
I kdyby nakonec z toho šíleného nápadu v Maďarsku sešlo, je to vážné varování: ono to někoho napadlo a ten druhý to může realizovat.