Odkladem jednání o rozpočtu vrcholí další dějství krize vyvolané rebelií šesti poslanců ODS vedených Petrem Tluchořem. Kompromis v jejich podání se rovná stoprocentní kapitulaci konceptu nejen vedení ODS, ale celé koalice – vládní návrh je přece koaliční návrh a ODS ani nemá právo ho bez souhlasu partnerů měnit. Odklad je zřejmě rozumné řešení za situace, kdy není zcela jasné, oč Tluchořově skupině jde.

Nechce přistoupit na návrh kompromisu, podle něhož by se na jediný rok zvedla dolní hranice DPH o jeden procentní bod. Možná že by s kompromisem Tluchoř souhlasil, kdyby k deskám s návrhem byla přibalena v igelitovém pytlíku uťatá hlava Petra Nečase. Tak daleko ale vstřícnost vládní koalice s největší pravděpodobností nedojde.

Ze strany vládní koalice je pozice jasná. Naopak krajně nejasné je Tluchořovo stanovisko. V každém civilizovaném vyjednávání musí být nějaký prostor pro manévr, kdežto Tluchoř žádá stoprocentní maximum. Výsledek toho všeho je mu zřejmě lhostejný, pokud výsledek nevidí v rozbití vlády. A ta padnout nemusí, podle jeho slov, pokud se podřídí... jemu a jeho skupině.

Není potom divu, že roste nenálada vůči celé Nečasově vládě, která začala s nejsilnější parlamentní podporou v nové éře české demokracie.

Kalousek perlil

Neumím zajistit švédský servis za rumunské daně, prohlásil Kalousek a jeho slova teď budeme všichni s radostí opakovat. Až na to, že mi připadá, že spíš platíme švédské daně a máme za ně rumunský servis. Přinejmenším nevidím nic, co by se aspoň vzdáleně švédskému servisu podobalo. Ale aspoň máme ministra financí,který nás občas rozesměje.