Zákon o vstupu a pobytu cizinců je od května v připomínkovém řízení. Na veřejnost se dostal jen v souvislosti s protesty neziskových organizací. Argument zní: ani praotce Čecha by k nám nepustili.

Pitomý to argument. Je moc dobře, že by k nám praotce Čecha nepustili. Proč bychom ho měli pouštět? Není k tomu jediný důvod. Představte si, že se na hranice dostaví houfec migrantů vzývající jiné náboženství, rozumějte jiné civilizační hodnoty než my. A domáhal by se vstupu. Byli bychom z historického hlediska naprosto unikátní idioti, kdybychom houfec přijali a dovolili bychom mu usadit se tady a svými civilizačními hodnotami to tady ovládnout a přistoupit na volbu přijmout nebo jít.

Hříčka? Humor? Vůbec ne. Šestnáct milionů muslimů žije v Evropě. To je víc než třikrát větší počet lidí, než kolik jich žije v Izraeli. Je to víc než pětkrát větší počet lidí, než kolik jich Češi vyhnali ze své země po válce.

Máme – paradoxně – štěstí, že se k nám zatím nikdo nehrne. Neměli jsme kolonie, takže nám na noze nevězí žádný Commonwealth, který by k nám upíral zraky, abychom ho z důvodu historického dluhu museli živit a šatit. To nehrozí. Hrozí nám jakési kvóty, které bychom měli z titulu příslušenství k Unii plnit. Ty bychom měli odmítat až na hranu, přičemž ta hrana není definována. I vystoupení z Unie by na ni mohlo patřit.

Ten cizinecký zákon by měl být opravdu předložen národní diskusi, abychom se o něm nedozvídali jen zprostředkovaně, přes neziskové organizace. Ty jsou v mnoha případech vedeny lidmi, kteří odpovědnost nemají žádnou, opravdu nulovou a zajímají je pouze hesla s jepičím dosahem.

Nečas chtěl odejít

V rozhovoru s časopisem Týden oznámil Petr Nečas, že chtěl se svou milenkou za rok odejít do politického ústraní. Je to jako kdyby kapitán Titaniku měsíc po průvalu dal interview, že je to smůla a že si po roce chtěl otevřít plovárnu. Je to člověk, který promarnil historickou příležitost. Měl podporu zásadní parlamentní většiny. Přivedl politický systém do většího debaklu, než všichni Klausové, Zemanové, Grossové a Paroubkové dohromady.

Bylo by dobré mu na závěr dát jednu dobrou radu: zmiz a mlč.