Je otázka, zda by do sanace Řecka chtěli jít Finové zrovna s touto konkrétní zárukou. Ke svým tisícům ostrovů ve studených mořích by mohli ale připojit pár desítek ostrovů v Egejském moři, na každém by mohla vzniknout kolonie chatiček se saunami. Výše pomoci by se mohla vázat i na to, zdali by prodané území bylo prodané se vším všudy, a stalo se tedy finským územím, anebo by to bylo nominálně území řecké, ale patřilo by jinému státu, jako dnes patří Karlovy Vary Rusku.

Takto bychom mohli o věci rozmarně uvažovat dlouho, ve skutečnosti je to ale víc než vážná věc. V seriózním duchu o tom hovořil i náš ministr financí Miroslav Kalousek,, který upozornil například na cenový dopad podobného zástavního opatření na řecký trh. Zdá se ale, že je to myšlenka sice možná stupidní, ale snadno pochopitelná a v moderních i starších dějinách se stalo nejednou, že se stupidní myšlenka ujala, protože byla lidem sympatická.

Konec konců, stupidní je i myšlenka, že státy mohou neomezeně dlouho prosperovat na dluh, a přitom je to jedna z vůdčích idejí naší a nejen naší sociální demokracie!