Neviditelný bojovník
Od okamžiku, kdy opustila Maovy lunatické experimenty a uvolnila svobodné podnikání, jde Čína nahoru. Číňanům se daří lépe, než kdykoli v jejich dějinách, to je neoddiskutovatelný fakt. Vojensky se země zatím nijak neprosazovala od padesátých let, kdy přepadla a znásilnila sousední zemi Tibet za naprostého nezájmu okolního světa. Dobrodružství s Indií dopadlo fiaskem, podobně jako pokus o vojenské angažmá ve Vietnamu poté, kdy poražení Američané sbalili kufry.
Svět s mění, Čína má raketovou techniku, buduje letectvo, dá se čekat, že nutnost ji přiměje k modernizaci a výstavbě moderní válečné floty.
Otázka nezní, zdali je toho Čína schopna. Bezpochyby ano. Otázka zní, do jaké míry bude svoji vojenskou sílu prezentovat.
Sovětský režim byl vojensky aktivní jen v mantinelech studené války. Byla to uzavřená společnost, spokojená s výdobytky světové války, s koloniálním systémem v Evropě a sférami vlivu ve světě. Fakticky se ale Sověti nijak výrazně vojensky neangažovali. Co budou dělat Čínané se svými svaly, až jim skutečně narostou?
To je otázka, kterou si musíme klást v souvislosti se zprávami o jejich pokroku ve výstavbě moderního válečného letectva.
