To je docela rozumná zásada a uplatňuje se při vycházkách do přírody stejně dobře jako v politice. Dokumentovat se to dá tentokrát na politice slovenské. Vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové dala záminku prezidentovi Kiskovi, aby zatroubil ke státnímu převratu. 

Do ulic se vyhrnuly desetitisíce lidí a odporoučel se jak ministr vnitra, tak ministerský předseda Fico. Nově ustavený premiér Peter Pellegrini nabídl Kiskovi obnovenou vládu, kde měl post ministra vnitra zastávat Jozef Ráž. Kiska návrh odmítl, protože podle jeho názoru není Jozef Ráz kompetentní k uklidnění veřejnosti a vyšetření dvojnásobné vraždy.

Je prezident Slovenské republiky povinen schválit předloženou vládu? I tak se dá ústava vykládat. Zdá se ale, že tvořivost vůči liteře ústavy je nakažlivá a že se Kiska učí od Zemana, třebaže oba stojí ideologicky na opačných pólech.

A jsme u dráždění hada bosou nohou. Peter Pellegrini by mohl snadno a s velkou nadějí na úspěch zahájit s prezidentem spor. Jenže vidina obnovených nepokojů v ulicích mu v tom zabránila. Nechá si od Kisky šťourat parapletem v nosní dírce, jen aby na Náměstí SNP v Bratislavě byl klid.

Jiná věc je, že prezident Kiska měl nejspíš pravdu, že Jozef Ráž není ten pravý. Otázka ale je, kdo je ten pravý, kdo umožní vyšetření vraždy (je to politický, nebo technický problém? - tak zní zásadní otázka), ale hlavně – kdo vrátí důvěru veřejnosti ve státní stroj, který je podle mnoha známek prolezlý korupcí a kamarádšofty.

Asi tak, jako u nás za dob opoziční smlouvy, což pak odskákala celá země a politicky oba hlavní aktéři, ODS a ČSSD.