Česká politika se očividně ocitla na rozcestí. Schyluje se k volbě, kterou cestou jít, a zdánlivě malicherné zajiskření mezi Klausem a Schwarzenbergem ukazuje, že čas rozhodnutí už nastal. Schwarzenberg se jasně vyslovil pro soudržnost s integrovanou Evropou. Vládní partner TOP 09 se otevřeně nedokáže k problému vyjádřit. Petr Nečas okamžik rozhodnutí odsouvá, přesto mu neunikne. A významné hlasy z jeho strany jsou jasně proti větší integraci, k níž politický vývoj v Evropě očividně spěje.

Situace je pozoruhodná i z toho úhlu pohledu, že se s ní nepočítalo v žádném volebním programu. Nikdo nevěděl, co se bude dít na začátku roku 2012. Navíc, rozhodnutí je natolik komplikované, že se vymyká samotnému pojmu "rozumět". Příznačný příklad: v posledním čísle Reflexu mají obvyklý názorový duel typu ano / ne, s tématem Evropy. Z článků nepoznáme, jestli je autor pro ANO nebo NE. Je zřejmé, že ona integrace není nic jiného, než německo-francouzský ekonomický protektorát, ovšem co naprosto není jasné, je to, zdali v německém ekonomickém protektorátu nejsme už tak jako tak a že by vzdor proti němu neznamenal nevýhodu.

Za takové situace je Nečasova hra o čas asi to nejrozumnější, co se dá dělat. Řecký krach může nastat dřív, než si kdo představoval, a následky nedokáže předjímat vůbec nikdo. Co ale si lze představit, to je scénář po řeckém krachu. Dojde k takovým turbulencím, že předčasné volby budou nezbytné. Pak se budou muset občané vyjádřit, jakou mají představu o budoucnosti státu.

Je to tak jednoduchý požadavek, jako kdyby měli vyjádřit své představy o životě na oběžnici Aldebaranu. Ke slovu přijdou spíš city než rozum a kdo by chtěl vsadit na nacionalismus, asi by měl velmi značnou šanci na výhru.