Zajímavou debatu kolem toho jsme slyšeli v úterý v Radiožurnálu ve dvacetiminutovce, v níž ministr Pecina vystupoval. Že prý by ti policisté moli být speciálně vycvičení, aby chudáka státního úředníka mohli svést k nepravostem, tak zněl protiargument, tlumočený redaktorkou.

Takové argumenty jsou spíš k pláči než k smíchu. Poctivý státní úředník se svést nenechá, tečka. Pecinův argument, že institut agenta provokatéra funguje v mnoha zemích světa, je přesvědčivý. Naštěstí nejsem v pozici, že bych přiděloval státní zakázky, ale kdyby za mnou přišel někdo s nápadem, že se se mnou bude šábovat, když kupříkladu povolím obložit protipovodňovou zeď na Zbraslavi žulou (reálný příklad ze života, každý se přesvědčiti může), poslal bych ho k šípku (verze pro tisk, soukromě vám prozradím, kam bych ho poslal doopravdy). Jediný argument proti institutu agentů provokatérů vidím tento: ten systém funguje, a proto ho nesmíme povolit. Jaképak nabádání k trestnému činu! Tohle jsme si odbyli už ve škole: on mě naved. Neměl ses nechat. Zvláště pak takzvaná pravice proklamující svobodu jednotlivce by se měla nad takovými argumenty zamyslet. Každý jsme odpovědní osobně za svoje činy a kdo se nechá svést, nemá co pohledávat na rozhodujícím postu ve státní správě. Zde na Psu jsme už velmi ironicky komentovali ono opatření, podle něhož může agent policie "monitorovat" korupční činnost. Korupční prostředí? To je všude, kde se rozdělují státní zakázky. Jaké monitorování zabránilo ukradení devíti set miliónů na pražském magistrátě v souvislosti s projektem Opencard? Ano, korunní svědek a policejní agent by mohli odkrýt viníky.

Takže je třeba teď nasadit všechny páky, jak tomu zabránit. Je velké zklamání, že se k tomuto ostudnému spiknutí připojí i TOP 09.