Loupežníci se prolomili do mailové schránky Bohuslava Sobotky a zveřejnili osmdesát mailů. Ono se říká, že do mailu by člověk neměl psát to, co by nechtěl, aby viselo na plotě. U mnoha lidí selhává opatrnost, kterou jsme si vypěstovali při používání telefonu. Tam člověk nikdy neví, kdo ho poslouchá. Ale do mailu leckdy napíše něco, co ho bude mrzet.

Ze Sobotkovy korespondence byly zveřejněny jen nějaké útržky s takřka nulovým nábojem zajímavosti. Není třeba hackerů na to, abychom věděli o vnitřních rozporech sociálních demokratů stran uprchlické krize. Jiří Dienstbier je přední reprezentant willkommenistického přístupu a kdo ví, jak by Sobotka odolával tlakům zleva, kdyby ho i v této věci zprava nedržel Babiš. Každopádně se nezdá ze zveřejněných mailů, že Sobotkovi nebo komukoli jinému spadla maska, že se bahno provalilo a že konečně víme, s kým máme tu čest.

Věc mi připadá o to komičtější, že se střetává s hysterií kolem Velkých bratrů, kolem vševládného státu, který nás všechny špehuje a kouká nám až do dvanácterníku – skrze všechny tělesné otvory. No a najednou jsou to nikoli špióni státu, ale jacísi nezbední bakaláři, kteří ze soukromí ministerského předsedy udělají holubník.

Horší malér má jediný akcionář Agrofertu Andrej Babiš, který skrze svého člověka Petra Cingra prosadil skrze ministerského náměstka Tomáše Novotného výrazné zvýšení dotací pro velké firmy. Věcí se zabývá Evropský úřad proti podvodům OLAF. Ne snad, že by evropské instituce byly proti finančním machinacím imunní. Naopak. Vždyť ty největší machinace se odehrávají na multinárodní úrovni, viz nedávná rozhodnutí alokovat do rozvojového světa dvě stě miliard dolarů ročně pod záminkou změny počasí. Proti této finanční Macoše jsou dotace pro Agrofert jen dětský důlek. Ale jak praví Merkucio – rána nemusí být hluboká jako studnice, ani tak široká jako kostelní vrata; ale je jí právě dost, a vystačí. V případě Merkuciově ke ztrátě života, v případě Babišově k ohrožení jeho politické pozice.

A teď slyším trávu růst – jestlipak ten náhlý bruselský zájem o Babišovy notoricky známé střety zájmů nemají pozadí v Babišově postoji vůči migrační krizi? To se pozná velmi snadno, že třeba aféra utichne a Babiš se opět otočí. Jakmile ho uvidíme s cedulí Willkommen, bude to jasné.