Jsme svědky zápasu dvou principů. Jeden je tržní. Výrobci léků nepracují pro blaho lidstva, ale pro zisk, je to přirozené a správné. Dělají všechno pro to, aby zisk byl co největší. Proti tomuto trendu jdou pokusy o státní regulaci. Letitá zkušenost ukazuje, že ve střetu s volným obchodem regulace vždycky skončí korupcí a s ní spojenými nešvary. Takže vlastně jde jenom o to, kdo bude korumpován, a zákazník, v tomto případě pacient, bude tak či onak platit, buď z peněženky, nebo prostřednictvím odvodů.

Je tu myslitelný i jiný model, tedy systém takové zdravotní péče, kdy o člověka pečuje jeho lékař, má navázané lidské styky, znají se vzájemně, důvěřují si a neokrádají jeden druhého. Věřme, že smysl zdravotních reforem směřuje i k tomuto cíli, vždyť vlastně všichni dosavadní ministři zdravotnictví byli lékaři, rozuměli své věci a tuhle prostopravdu znali jistě taky.

Jen je těžké se k tomu z nějakých důvodů propracovat.

Než k tomu dojde, budeme i nadále v hrsti korupcí zmítaného zdravotnictví.