Vadí mu, že Mašín ohodnotil Václava Havla slovy „To byl kréten pěstovanej estébákama“. Ctihodný pan farář Rejchrt je úctyhodná osoba a jeho slova mají váhu. Ovšem i Ctirad Mašín je úctyhodná osoba a jeho slova mají svoji váhu. Slovo tu stojí proti slovu. Jak se v tom vyznat?

Pan farář dobře ví, že je třeba jít pod povrch slov a pátrat po jejich významech. Ctirad Mašín patří k odbojářům té první generace, té, která doufala v možnost převratu a jejíž příslušníci život mnohdy riskovali a bohužel často jej ztratili, ať na popravišti anebo v poli. Tito lidé se nedívali na pozdější disent s obdivem. Vadilo jim, že jeho významnou část tvoří bývalí komunisté a nejednou ti, kteří komunismus pomáhali přivést k moci. Lidé s trestem smrti na krku, muklové z uranových dolů, lidé žalářovaní deset i více let pak říkali pozdějším vězňům svědomí „měsíčkáři“. Když se pak režim v roce 1989 zhroutil, upínali velkou naději právě na Václava Havla. Jeho vstřícný postoj ke komunistům je obrovsky zklamal a Mašínova slova nejsou ničím jiným, než výrazem tohoto zklamání. Nedovedu si představit, že by pan farář Rejchrt o tom nevěděl. Mašína zklamal Václav Havel a zklamal ho i jeho vlastní národ – on sám se vnímal jako bojovník za svobodu a ve své vlasti byl a dodnes je veřejně označován za vraha. Proto si navykl mluvit, jak mu zobák narost. Proč by se měl ostýchat nazvat – jak nazval – člověka, který měl ve své době dost autority a dá se říci i moci, aby posunul vyrovnání s komunismem opravdu kupředu? Nazývat Havla kreténem spojeným s estébáky je nehoráznost. Ale řekl to člověk, který je označován za vraha, a to je nehoráznost o řád vyšší. Nicméně, je v naší zemi asi jen jeden člověk, který by se k tomu měl vyjádřit, kdyby chtěl, a měl by chtít, protože jde o věc morální a ty on vždy kladl do popředí. Ten člověk je Václav Havel sám.