Finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová v neděli oznámili úmysl vstoupit do NATO a takřka ve stejnou dobou potvrdila úmysl stát se členem NATO švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Obě země byly takříkajíc notoricky neutrální. Neutralita Finska byla založena na rozumu i donucení – je dobře připomenout, že skoro po celou dobu devatenáctého století bylo součástí ruského impéria, nezávislost mu přinesly až revoluce v roce 1917. Hájilo ji pak ve válce na přelomu 1939 a 1940, ve válce stálo po Hitlerově boku a po válce se pak vyvinul stav, jemuž se dodnes říká finlandizace. Země byla formálně samostatná, nicméně pod silným politickým vlivem komunistického Kremlu. Poslední kroky této země jsou tedy doslova historické.

Jiné kořeny má švédská neutralita. I naše země zažila v polovině 17. století brutalitu této severské velmoci. I Švédsko bojovalo s Rusy, v jeho prospěch ztratilo v 18. století Finsko, avšak od druhé dekády devatenáctého století bojovat přestalo a drželo se stranou obou světových válek i války studené.

Obě neutrální země byly ovšem od konce druhé světové války naprosto a bezvýhradně vnímány jako součást západního světa. Obě si budovaly silné ozbrojené síly a nadto jistě počítaly s oporou západních států, ale i organizace NATO. Reakce Aliance by asi byla zcela odlišná, kdyby Rusko napadlo dejme tomu Bulharsko, než kdyby si usmyslelo denacifikovat Finsko. Bezpečnostní garance ze strany Západu je pro obě strany jistá, kdežto pro nás spíš vysněná. V tomto ohledu se pro Finsko a Švédsko nic zásadně nemění.

V jiném smyslu ovšem ano, a to ve smyslu pro ně zavazujícím – vstupem do NATO se zavazují vstoupit do ozbrojeného konfliktu v případě napadení jiných nebo jiné členské země NATO. Takto nahlížen znamená jejich vstup do NATO nabídku ozbrojené pomoci. Rozhodně to není prosík někoho, komu hrozí zmoknutí a chce, aby ho pustili pod deštník.

Nesporně je to katastrofální neúspěch politiky Vladimíra Putina, tohoto nekorunovaného ruského cara. Nejenže teď bude mít další stát NATO na své hranici, dohromady to bude dva a půl tisíce kilometrů, čili dvojnásobek současného stavu. Doslova v obklíčení NATO bude mít Baltské moře, jeho bránu do světového oceánu. Události dospěly do bodu, že nemá diplomatický prostředek, jak tomu zabránit. Řešení by bylo, kdyby se ho Rusové zbavili. Oni to ale neudělají, protože svého ďáďu Váňu milují. Není jim pomoci.