Lidé na demonstracích v jedenácti městech Čech a Moravy protestovali proti zvolení Mlátičky Ondráčka za předsedu sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Souběžně s tím se rozbíhá podpisová akce s cílem shromáždit milion podpisů žádajících odchod Andreje Babiše. Je to paradoxní situace, protože v týž den byl zveřejněn výsledek výzkumu popularity politiků. 

Z partajních lídrů se drží s velkým nástupem právě Babiš, za ním je pirát Bartoš, následuje Tomio Okamura a Jan Hamáček, ti tři mají nad 30 procent. O něco níž je komunista Filip a další politici. Na tom je pozoruhodné, že na prvních třech místech jsou předáci takzvaně protestních stran – Andrej Babiš se pořád ještě drží tohoto označení, třebaže na náměstích lidé protestují proti němu a sbírají protestní petice.

Je to vskutku podivný svět, ve kterém žijeme. V parlamentních volbách protestní strany vyhrály, ale nic povzbudivého z toho neplyne, protože ony jsou i ve vzájemném protestu proti sobě. Situace na Slovensku se už vymyká jakémukoli pochopení. Prezident republiky vyzývá k nahrazení vlády bez ohledu na ústavní mantinely a předseda vlády ho osočuje ze spiknutí se zahraničním oligarchou.

Jeden propletenec má aspoň jakousi naději na rozpletení. Babiš překvapivě navrhl odvolat Ondráčka. Je to samozřejmě hodně pikantní, když jeho vlastní poslanci ho do funkce zvolili, ale budiž. Občanští demokraté navrhnou Ondráčkovo odvolání a lidovci budou prosazovat veřejné hlasování. Tím zaženou Babiše do kouta a bude muset odvolat, co odvolal, anebo přivolat, co přivolal.

Budeme mít o čem psát. Ovšem k vyjasnění situace, upevnění systému a najmě pak k vytvoření pevné, respektované a efektivní vlády to jistě nepovede.