Případ má mnoho skandálních a komických momentů – mezi ty druhé patří okázalé gesto Víta Bárty, který oznámil před rokem, že se s Havránkovou setká a věc vyřeší. Bylo zajímavé pozorovat ten přerod – původně to totiž vypadalo tak, že se zlá Havránková ze zlomyslnosti spolčila s ekologickými obstruktivisty a ze zlomyslnosti se rozhodla dělat potíže. Primární pravda byla ale jinde – Havránková yla připravená k dohodě od samého začátku a dohodě bránila jen byrokratická nevůle státu.

Konec sporu je dobrá zpráva, s tou výhradou, že jsme se už několikrát radovali. Ale i kdyby opravdu to byl konec, nepříjemné je, že to není systémová změna. Problém liniových staveb vyřešen není. Správné by bylo pozemky těm lidem zaplatit, a to ne podle nějakých tabulek vzniklých na úřadě, ale tržní cenu s nějakým limitem – bohužel zase vzniklým na úřadě... ono to jinak nejde. Také by asi bylo dobré se podívat, jak se to dělá jinde. Třeba by to bylo k něčemu dobré. Každopádně je třeba paní Havránkové poblahopřát k úspěchu a přát jí štěstí na nových pozemcích, na kterých chce nadále farmařit.