Rozum ustupuje, přicházejí emoce. Německý tisk informuje německé čtenáře, jak hnusně informují italské noviny italské čtenáře, to vše se děje za situace, kdy švy pukají. Děje se to poté, kdy šéf italské úřednické vlády Mario Monti projevil názor, že vlády by si zas tak moc neměly nechat foukat do polívky od parlamentu.

To byla krajně neuvážená myšlenka. Každá demokratická země má ústavu (nebo něco, co jako ústava funguje, třebaže se to tak nejmenuje) a tato ústava má vyvážené tři základní pilíře demokracie, tedy moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Vyváženost je velmi jemná a lze ji měnit jen za výjimečných okolností, rozhodně ne třeba proto, že Italům docházejí peníze a potřebují od Němců další.

Zdroje Montiho názoru jsou snadno vystopovatelné. Největší nebezpečí teď pochází od voliče, který by mohl v nejbližších, případně příštích volbách projevit svůj názor. Ten by se mohl lišit od strategických tahů evropské exekutivy. Tudíž je třeba voliče uříznout.

Kam vstoupily emoce, deset let tráva neroste.

Ta poznámka o čtvrté říši má značné vady.

Třetí říše vstoupila do Evropy, protože probendila svoje peníze a potřebovala, aby Evropa zaplatila její dluhy.

Ta čtvrtá říše – podle listu Il Giornale – nechce figurovat v Evropě jako ten, kdo bude platit její dluhy, to je ten základní rozdíl.