Juncker zakázal podřízeným jednat neformálně s Brity o podmínkách dalšího modu vivendi. Sotva zákaz vydal, přijal skotskou premiérku, prý aby vyslechl její názory. Aby je poznal, mohl si přečíst noviny. Takto vydal jasný signál – je ochoten jednat se separátním Skotskem.

To ale není podstatné. Celý ten zákaz předběžných jednání je nesmysl, už proto, že není možné ho realizovat. Politika není počítačová hra, ve které se nějaký level prostě zavře. Jsou v ní lidé a jejich zájmy a jejich vazby. Neformální jednání tudíž nejen že se budou konat, ale už probíhají.

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že došlo sice k zásadní formální změně – za předpokladu, že Británie skutečně z unie vystoupí, ale to podstatné zůstává. Británie je propojená s kontinentální Evropou od chvíle, kdy se na ní Julius Caesar vylodil. Z Bruselu slyšíme silná slova o tom, že je i samostatná Británie povinna respektovat volný pohyb osob. Otázka ale zní, jak se bude tento volný pohyb osob reálně projevovat.

Britové zjevně nenamítali proti osobám přicházejícím do Británie pracovat. Sice bylo hodně řečí kolem polských instalatérů a padaly otázky, zda jich země tolik potřebuje, nicméně každý zažil situaci, kdy byl příchod instalatéra vítaný, byť to byl Polák. Co ale budilo nevoli, je parazitický sociální systém, na který jsou nabaleny milióny osob s nulovým pracovním přínosem. Cameron se pokusil tyto výstřelky omezit, nicméně narazil v Bruselu na tvrdou vodu. Neměl co hmatatelného předvést jako svoje vítězství a to byla jedna z příčin toho, že referendum o brexitu dopadlo, jak dopadlo.

Teď se ale prásklo dveřmi a to, co probíhá a probíhat bude, formálně nebo neformálně, Juncker Nejuncker, je v podstatě pokračování toho, co bylo před tím.

Pak ale to bude jednání z běžného obchodního styku. Uvidí se, kdo koho víc potřebuje, zda Britové unii nebo unie Brity. Čítáme, kolik procent toho či onoho a jaké budou dopady. To vše jsou domovní čísla neboli hausnumera. Je to jako když se o něčem tvrdí, že to má takovou a makovou cenu. Cena se stanoví teprve tím, že to chce někdo koupit a je ochoten za to zaplatit a ten druhý je za nabízenou cenu ochoten to prodat.

Jednání s Británií a unií budou mnohonásobně složitější, ale principiálně stejná. Ukáže se, kdo koho víc potřebuje a ten, kdo se ukáže silnější, prosadí svoje představy.