Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996A co dál, pověsit?
Václav Klaus mladší je viditelná postava na převážně bezbarvé politické scéně. Jeho otec ho chválí. Ono je to podle starého známého principu. Učitel, tedy guru, říká: je dobré jíst zeleninu. Což je rozumné. Jeho žák začne učit: musí se jíst jenom zelenina.
Tak nějak to vycházelo, ale v posledním vystoupení mladý Klaus přece jen vybočil. Ne zcela, ne úplně explicitně. Nicméně pokládal za potřebné nám sdělit, že trest smrti mu není proti mysli teď, kdy sám stárne a pozoruje svět v jeho kráse a pomíjivosti, konec citátu.
V komentáři na Novinkách se také svěřil, proč byl v mládí odpůrcem trestu smrti. Oslovil ho Kieslowského Krátký film o zabíjení. Ono je jistě hodně podnětů vedoucích k odmítnutí trestu smrti. Je v tomto smyslu dobré i zavítat do muzejního oddělení věznice na Pankráci. Kromě nacistické sekyrárny tam je zachované i popravčí zařízení, tedy šibenice, plně funkční, no a vida, taky výročí – v oprátce zde zemřel pětinásobný vrah Vladimír Lulek skoro přesně před třiceti lety, 2. února 1989.
Svět, ve kterém je nám dobře, usoudil, že trest smrti nechce. Obětem život nevrátí a je to jenom jeden další akt usmrcení navíc, to je asi jádro toho postoje.
Zdaleka ne všichni lidé se na to takto dívají a je to dobře známo. Kdyby Okamura prosadil svoje referendum a někdo protlačil trest smrti jako volební téma, pankrácké popraviště by velmi brzy ožilo. I to je velmi dobře známo.
Takže se naskýtá otázka pro Václava Klause mladšího: má-li to zapotřebí, takto prvoplánově, trapně a uboze se podbízet tomu horšímu, co ve společnosti je?